ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.361.2005
sp. zn. 6 Azs 361/2005 - 79
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: N. Z., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2005, č. j.
7 Az 217/2003 – 55,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 19. 7. 2005 kasační stížnost proti
rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 7 Az 217/2003 - 55 ze dne 20. 4. 2005, kterým byla
zamítnuta stěžovatelčina žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2003,
č. j. OAM - 490/VL - 19 - P22 - 2003, kterým nebyl stěžovatelce udělen azyl a kterým bylo
rozhodnuto o tom, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost je podána osobou
oprávněnou a zda je podána včas. Stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadený
rozsudek vzešel (§102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Pokud jde
o otázku, zda byla kasační stížnost podána včas, pak podle §106 odstavce 2 věty první s. ř. s.
musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení
nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovatelce byla pro řízení o žalobě ustanovena
zástupcem advokátka Mgr. Anna Michalcová. Té byl napadený rozsudek doručen do sídla
advokátní kanceláře dne 24. 5. 2005.
Musí-li být kasační stížnost podle §106 odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, pak lhůta pro její podání uplynula dne
7. 6. 2005. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne 19. 7. 2005, stalo se tak po zákonem
stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána opožděně.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl, aniž by se mohl
zabývat návrhem na přiznání jejího odkladného účinku a aniž bylo třeba odstraňovat
nedostatek podmínky řízení spočívající v absenci právního zastoupení v souladu s §105
odst. 2 s. ř. s. Mgr. M. K., jehož zmocnění k zastupování v řízení o kasační stížnosti stěžovatel
doložil, totiž není advokátem a není tedy splněna podmínka zastoupení podávaná z §105
odst. 2 věty před středníkem s. ř. s. (ve stěžovatelově případě není splněna ani alternativní
podmínka stěžovatelova právnického vzdělání podávaná z §105 odst. 2 věty za středníkem s.
ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Byl-li
návrh na zahájení řízení, jímž je v tomto případě kasační stížnost, odmítnut, žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu