ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.403.2004
sp. zn. 6 Azs 403/2004 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobkyně: nezl. E. M ., zastoupena zákonnou zástupkyní N. M., zastoupena JUDr. Marií
Cilínkovou, advokátkou, se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, odbor
azylové a migrační politiky, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 24. 3. 2003, č. j. OAM - 7075/VL - 01 - K03 - 2001, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2003, č. j.
9 Az 172/2003 - 25,
takto:
I. Řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 3. 2003, č. j. OAM - 7075/VL - 01 - K03 - 2001,
neudělil žalobkyni (dále jen „stěžovatelka“) azyl v České republice podle zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a dále rozhodl, že se na ni nevztahuje překážka
vycestování podle §91 téhož zákona.
Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka žalobu k Městskému soudu v Praze, který
ji rozsudkem ze dne 19. 12. 2003, č. j. 9 Az 172/2003 - 25, zamítl.
Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhala zrušení uvedeného rozsudku
Městského soudu v Praze a současně navrhla, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný
účinek ve smyslu §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Dne 2. 3. 2005 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno zpětvzetí kasační stížnosti
v plném rozsahu, které bylo podáno prostřednictvím zákonného zástupce stěžovatelky, její
matky N. M.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázku, zda v řízení vůbec mohla matka
stěžovatelky jako její zákonný zástupce činit procesní úkony, ačkoli je stěžovatelka
zastoupena advokátem. Podle §35 odst. 6 s. ř. s. sice platí, že v téže věci může mít účastník
jen jednoho zástupce, toto omezení se však nevztahuje na zákonného zástupce, kterého má
účastník bez procesní způsobilosti. Udělení plné moci zásadně nebrání účastníku řízení,
aby určité procesní úkony činil v řízení sám. Bylo v rozporu s principem rovnosti, pokud tato
možnost byla odebrána účastníkům, kteří mohou vstupovat do právního styku jen
prostřednictvím svého zákonného zástupce. Proto je toto ustanovení soudního řádu správního
nutné interpretovat restriktivně výše uvedeným způsobem. Opačný výklad by vedl ke zcela
absurdním závěrům, kdy by zákonný zástupce stěžovatele nemohl činit žádné procesní úkony,
ani např. odvolání plné moci udělené advokátovi. Toto řešení je shodné s řešením zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle jehož §24 odst. 1 může mít účastník v téže věci
současně jen jednoho zvoleného zástupce.
Zpětvzetí kasační stížnosti, které za stěžovatelku činila její matka jako zákonný
zástupce je tak procesním úkonem, jehož právní účinky zavazují přímo stěžovatelku.
Podle §37 odst. 4 ve spojení s §120 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela
nebo z části zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Jelikož Nejvyšší správní soud ve věci dosud
nerozhodl, řízení podle §47 písm. a) s. ř. s. zastavil.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého nemá při zastavení řízení žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. března 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu