ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.456.2004
sp. zn. 6 Azs 456/2004 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
stěžovatele : nezl. A. M . (dříve K.), zastoupen matkou A. K., jako zákonnou zástupkyní,
zastoupen Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem, se sídlem Joštova 4, Brno, a dalšího
účastníka: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, Praha
7, v řízení o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 6.
2004, č. j. 36 Az 626/2003 - 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Stěžovatel se včas podanou kasační stížností domáhá zrušení shora označeného
usnesení Krajského soudu v Brně, kterým bylo podle ustanovení §37 odst. 5 zákona
č. 150/200 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), odmítnuto řízení o žalobě proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra dne 24. 3. 2003, č. j. OAM - 3841/VL - 01 - 17 - 2002, kterým
bylo rozhodnuto, že účastník řízení nesplňuje důvody udělení azylu podle §12, §13 odst. 1,
2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a že se na cizince
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona; a o nákladech řízení bylo
rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvod obsažený v ustanovení §103 odst. 1
písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Namítá, že Krajský
soud v Brně, obdobně jako správní orgán, nesprávně posoudil situaci stěžovatele. Dále uvádí,
že je přesvědčen, že v jeho případě jsou dány důvody pro udělení azylu ve smyslu ustanovení
§12 a §14 zákona o azylu.
Ze shora uvedených důvodů stěžovatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a zároveň
požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Žalovaný ve svém písemném vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se vzhledem
k jejímu obsahu vyjadřovat nebude a odkázal na správní spis.
Podle §103 odst. 1 písm. a – e) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu
tvrzené a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní
orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu,
nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním
orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou
vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit;
za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu
pro nesrozumitelnost, c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly
podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen,
popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné
rozhodnutí o věci samé, e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení
řízení.
Napadeným rozhodnutím krajský soud řízení odmítl pro neodstranění vad žaloby.
Pokud stěžovatel s tímto rozhodnutím nesouhlasil, musel v kasační stížnosti namítat, že jeho
žaloba měla potřebné náležitosti a že výzva soudu k odstranění vad podání neměla
své opodstatnění; stěžovatel měl tedy namítat nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu
ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Takto však stěžovatel nepostupoval a v kasační
stížnosti uplatnil důvod podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy nezákonnost spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Jestliže stěžovatel napadá vadu správního řízení, které vůbec nebylo předmětem
soudního rozhodování, uvádí jiné důvody, než které pro tento případ připouští §103 odst. 1
s. ř. s. a zatěžuje tak kasační stížnost vadou, která způsobuje, že taková kasační stížnost
je podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.
Kasační stížnost není ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s. přípustná a Nejvyšší správní soud
ji proto jako nepřípustnou odmítl (§46 odst. 1, písm. d/ s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.).
Za těchto okolností pozbylo na významu rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.),
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. října 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu