ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.484.2004
sp. zn. 6 Azs 484/2004 – 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: G. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2.
2004, č. j. 11 Az 42/2003 - 14,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení rozsudku
Městského soudu v Praze, označeného v záhlaví, kterým byla zamítnuta žaloba proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2002, č. j. OAM - 8768/VL - 20 - P16 - 2001, ve věci
azylu.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost byla podána včas
a zda se jí tak lze věcně zabývat. Podle §106 odst. 2 věty první zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti prominout.
Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka, které měl být
rozsudek ze dne 17. 2. 2004 doručen do vlastních rukou, nebyla v místě, kde se zdržuje,
zastižena.
Podle §42 odst. 5 s. ř. s. a §46 odst. 4 občanského soudního řádu nebyl-li adresát
písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení
zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl.
Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty
za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V této právní věci byl stěžovateli
do vlastních rukou doručován rozsudek ze dne 17. 12. 2004. Byla-li tedy zásilka obsahující
kasační stížností napadený rozsudek uložena dne 18. 2. 2004, pak desetidenní lhůta podle §46
odst. 4 občanského soudního řádu počala běžet na základě §40 s. ř. s. den následující, tj. dne
19. 2. 2004, a uplynula v pondělí 1. 3. 2004 (28. 2. 2004 byla sobota); tento den nastala
zákonem předvídaná fikce doručení rozsudku, bez ohledu na děje následné (stěžovatelka
se dostavila osobně dne 5. 4. 2004 na soud a převzala zde rozsudek). Musí-li být kasační
stížnost podle §106 odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, pak lhůta
pro její podání uplynula dne 15. 3. 2004. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne
7. 4. 2004, stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla
tak podána opožděně.
Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a kasační stížnost odmítl. Z tohoto hlediska již pak není
relevantní, že stěžovatelka žádala o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti, neboť
ani vyhovění této žádosti by nemohlo ovlivnit opožděnost jejího podání.
Byl-li návrh na zahájení řízení odmítnut, žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení (§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. února 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu