ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.522.2004
sp. zn. 6 Azs 522/2004 - 66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: L. B., zastoupena Mgr. Kamilem Tomanem, advokátem, se sídlem
Kroupova 441, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, poštovní přihrádka
21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2003,
č. j. OAM - 4618/VL - 19 - P08 - 2002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 5. 2004, č. j. 30 Az 16/2003 - 35,
takto:
I. Řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně Mgr. Kamilu Tomanovi, advokátovi, se sídlem
Škroupova 441, 500 02 Hradec Králové, se odměna za zastupování v řízení
o kasační stížnosti ne př i znává.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové byla zamítnuta žaloba
žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2003,
č. j. OAM - 4618/VL - 19 - P08 - 2002, ve věci azylu s tím, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Brně podala stěžovatelka dne 2. 8. 2004
kasační stížnost, v níž současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a požádala
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud usnesením ze dne 17. 8. 2004 vyzval stěžovatelku v řízení podle §108
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), k předložení potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a stanovil jí k tomu lhůtu dvou týdnů
ode dne doručení této výzvy. Tuto výzvu se stěžovatelce nepodařilo doručit, neboť při pokusu
o její doručení bylo zjištěno, že stěžovatelka svévolně opustila pobytové středisko a že její
současná adresa není známa. Proto Krajský soud v Hradci Králové ustanovil opatrovníkem
podle §29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, justičního čekatele Mgr. J. K.
a současně zamítl žádost o ustanovení zástupce, neboť podle jeho názoru skutečnost, že je
stěžovatelka neznámého pobytu, vylučuje podmínku potřeby ochrany práv stěžovatelky, jak ji
vyžaduje §35 odst. 7 s. ř. s. Výzvu k předložení potvrzení o osobních, majetkových a
výdělkových poměrech však již opatrovníkovi nedoručil a věc předložil Nejvyššímu
správnímu soudu.
Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti podle §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen
advokátem. To neplatí jen tehdy, jestliže stěžovatel má vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. V dané věci stěžovatelka
takové právnické vzdělání nemá. Podmínka §105 odst. 2 s. ř. s. by dále byla splněna, pokud
byl měl takové právnické vzdělání zaměstnanec stěžovatele nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje. Takový zástupce tak musí být zaměstnanec nebo člen stěžovatele. To vyplývá
z jazykového výkladu uvedeného ustanovení a také jeho smyslu, neboť kdyby bylo dostatečné
zastoupení jakoukoli osobou s uvedeným vzděláním, pak by byla podmínka zastoupení
advokátem nadbytečná. Opatrovník stěžovatele, který je jeho zástupcem však takovou osobou
není. Proto není jeho právnické vzdělání z hlediska §105 odst. 2 s. ř. s. rozhodné.
Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud však Krajskému soudu v Hradci Králové věc
vrátil, aby doplnil úkony podle §108 s. ř. s. o výzvu k doložení plné moci udělené advokátu
pro řízení o kasační stížnosti doručenou i opatrovníkovi stěžovatelky. Krajský soud však
namísto toho opatrovníka vyzval nejen, aby zaslal soudu buď plnou moc udělenou advokátovi
pro řízení o kasační stížnosti, ale i, pokud udělena nebyla, žádost o ustanovení zástupce
soudem. Opatrovník tedy opět požádal, aby soud ustanovil stěžovatelce advokáta pro řízení
o kasační stížnosti. To také krajský soud, aniž by zjišťoval její majetkové a osobní poměry,
usnesením ze dne 22. 2. 2005, č. j. 30 Az 16/2003 - 60, učinil.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon. Za takový zvláštní zákon je v této souvislosti třeba považovat zákon
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), který v §33 stanoví, že soud řízení
zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání
nejméně po dobu devadesáti dnů rozhodnutí ve věci. Ze soudního spisu bylo zjištěno,
že stěžovatelka dne 22. 7. 2004 svévolně opustila P. s. S. a do současné doby není její pobyt
znám.
Nejvyšší správní soud dále zkoumal, zda nemožnost zjištění místa jejího pobytu mu
brání v rozhodnutí ve věci. Obecně je tak tomu zejména tehdy, jestliže řízení trpí nedostatkem
podmínky řízení, k jejímuž odstranění je nutná součinnost stěžovatele. V dané věci
stěžovatelka podala kasační stížnost, která neobsahuje veškeré náležitosti podle §106 odst. 1
s. ř. s., zejména neobsahuje důvody kasační stížnosti ve smyslu §103 s. ř. s. Kasační stížnost
obsahuje pouze tvrzení, že jejím důvodem jsou zákonné důvody specifikované v §103 odst. 1
písm. a) až d) s. ř. s., a dále že krajský soud věc posoudil v rozporu s platným právním řádem
a že shledává vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu. Současně
uvádí, že má reálnou obavu z nuceného opuštění České republiky a následného odjezdu
do Kazašské republiky, kde jí hrozí vážné nebezpečí z politických důvodů, aniž by je jakkoli
specifikovala. Nejvyšší správní soud již dříve uvedl, že uplatní-li stěžovatel v kasační
stížnosti důvody spočívající v citaci §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., které blíže
nekonkretizuje, nelze vyjít z toho, že je uplatněn důvod uvedený v §103 odst. 1 s. ř. s.
Takovouto kasační stížnost je nutno za použití §104 odst. 4 a §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
odmítnout jako nepřípustnou. Nedostatek náležitostí kasační stížnosti je nedostatkem
podmínky řízení, k jejímuž odstranění je zapotřebí součinnosti stěžovatelky. V tomto ohledu
nemůže na věci nic změnit ani ustanovení advokáta jako zástupce stěžovatelky pro řízení
o kasační stížnosti. Jelikož nemožnost zjištění jejího pobytu tuto součinnost znemožňuje,
brání též soudu rozhodnout ve věci. Vzhledem k tomu, že tato překážka trvá již déle než 90
dnů, které vyžaduje §33 zákona o azylu, jsou splněny veškeré podmínky pro zastavení řízení.
Na základě shora uvedených skutečností Nejvyšší správní soud podle §47 písm. c)
s. ř. s. ve spojení s §33 zákona o azylu a §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
O nákladech řízení rozhodl podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s., neboť v případě zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení. Ustanovenému zástupci stěžovatelky se nepřiznává odměna za zastupování, neboť
soud ze spisu nezjistil žádný úkon právní služby.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu