ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.534.2004
sp. zn. 6 Azs 534/2004 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Marie Turkové v právní věci
stěžovatele: JUDr. L. B., za účasti žalobců: a) O. K., b) nezl. K. K., zastoupen O. K. jako
zákonnou zástupkyní a žalovaného: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 63 Az 38/2004 - 47
ze dne 25. 10. 2004, o ustanovení stěžovatele zástupcem žalobců pro řízení o kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 63 Az 38/2004 - 23 ze dne 22. 7. 2004, jímž
byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 224/VL - 07 - 03 - 2004 ze
dne 2. 2. 2004, ve věci udělení azylu,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobci se u Krajského soudu v Ostravě domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného
č. j. OAM - 224/VL - 07 - 03 - 2004 ze dne 2. 2. 2004, kterým byla zamítnuta jejich žádost
o udělení azylu. Jejich žaloba byla rozsudkem Krajského soudu v Ostravě
č. j. 63 Az 38/2004 - 23 ze dne 22. 7. 2004 zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podali žalobci
kasační stížnost a požádali pro řízení o ní o ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud
v Ostravě dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů,
a dne 25. 10. 2004 svým usnesením č. j. 63 Az 38/2004 - 47 žalobcům ustanovil zástupcem
JUDr. L. B. (dále jen „stěžovatel“). Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 5. 11. 2004 a
ten je napadl dne 9. 11. 2004 kasační stížností.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že s ohledem na nedostatečnou personální
kapacitu jeho advokátní kanceláře není schopen žalobce začlenit do vlastní administrativní
agendy a zajistit jim výkon právní služby v žádoucí míře a obsahu. Vedle běžné právní
agendy je stěžovatel údajně vytížen jako správce konkurzních podstat tří úpadců a dále
činnostmi spojenými s likvidací obchodních společností. Krajský soud v Ostravě stěžovatele
usnesením č. j. 63 Az 38/2004 - 51 ze dne 26. 11. 2004 vyzval, aby kasační stížnost doplnil
tak, že v ní uvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá, konkrétní důvody
kasační stížnosti a údaj o tom, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno. V doplnění
kasační stížnosti pak stěžovatel uvedl, že mu není znám obsah spisu vedeného u Krajského
soudu v Ostravě ani kasační stížnosti žalobců, k jejímuž doplnění byl taktéž vyzván, není
mu známo ani rozhodnutí žalovaného, jímž žalobcům nebyl udělen azyl, přitom žalobci
nevyužili svého práva kontaktovat jej a poskytnout mu informace k zajištění kvalifikované
právní pomoci. Dále stěžovatel uvedl, že žalobci nemají ani základní prvek vychování
a slušnosti se u něj prezentovat a ohlásit, a stěžovatel tak nemá zájem zastupovat ignoranty
a nevychovance v jejich osobních výhodách. Dle stěžovatele „... jedná se o titul ztráty důvěry
advokáta k přidělenému klientovi ...“.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda lze kasační stížnost meritorně
projednat, a posuzoval tedy, zda kasační stížnost splňuje předepsané náležitosti. Ty jsou
podávány z §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí,
proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom,
kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Pokud tyto náležitosti kasační stížnost nemá, musí být
podle §106 odst. 3 s. ř. s. doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení,
jímž je stěžovatel k odstranění vad vyzván. V této právní věci podání stěžovatele zákonné
náležitosti neobsahovalo, neboť zejména z něj nebyly patrny důvody, pro které bylo usnesení,
jímž byl stěžovatel ustanoven zástupcem žalobců, napadeno, jež by byly subsumovatelné
pod důvody podávané z §103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s., neboť jen z těchto důvodů
lze kasační stížnost podat (§104 odst. 4 s. ř. s.). Tyto náležitosti přitom nebyly stěžovatelem
doplněny ani poté, kdy soud k jejich doplnění ve lhůtě stanovené zákonem usnesením
č. j. 63 Az 38/2004 - 51 ze dne 26. 11. 2004 vyzval. Lze-li kasační stížnost podat toliko
z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem (§103
odst. 1 písm. a/), vad řízení podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., zmatečnosti řízení
před soudem (§103 odst. 1 písm. c/ s. ř. s.) či nepřezkoumatelnosti podle §103 odst. 1
písm. d) s. ř. s., přitom kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. v daném případě
v úvahu nepřichází, pak z obsahu kasační stížnosti ani po jejím doplnění žádný
z takto taxativním způsobem stanovených kasačních důvodů dovodit nelze. Argumentace
nedostatečnou kapacitou stěžovatelovy kanceláře, jeho dalšími aktivitami v oblasti
konkurzního řízení a likvidace obchodních společností, neznalost správního a soudního spisu
a ostatně ani expresivně podávaný názor na chování žalobců, jimž byl zástupcem ustanoven,
totiž žádný ze shora uvedených kasačních důvodů ani při nejvyšší míře příznivosti posouzení
obsahu kasační stížnosti nepředstavuje.
Nejvyšší správní soud je při rozhodování o kasační stížnosti zásadně vázán rozsahem
kasační stížnosti a jejími důvody (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a absence kasačních důvodů
představuje vadu podání (§106 odst. 1 s. ř. s.). Neodstranění vady podání přitom brání
věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu
soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle §46
odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. února 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu