ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.67.2005
sp. zn. 6 Azs 67/2005 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: I. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, poštovní
schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2003, č. j.
OAM - 3049/VL - 14 - SE01 - 2000, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2004, č. j. 8 Az 196/2003 - 49,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) se žalobou u Městského soudu v Praze domáhá zrušení
rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2003, č. j. OAM - 3049/VL - 14 - SE01 - 2000,
kterým bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovateli podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Současně se žalobou požádal
o ustanovení právního zástupce.
Městský soud v Praze žádost o ustanovení zástupce pro žalobní řízení usnesením
ze dne 21. 1. 2004, č. j. 8 Az 196/2003 - 27, zamítl. V odůvodnění uvedl, že zákon vyžaduje
jako jednu z podmínek pro vyhovění návrhu skutečnost, že ustanovení zástupce je třeba
k ochraně práv žadatele. Ze spisového materiálu podle soudu vyplývá, že podaná žaloba
má zákonem požadované náležitosti, zejména návrh obsahuje označení napadeného
rozhodnutí, obsahuje důvody a námitky, které žalobce k podání návrhu vedly, obsahuje
i návrh výroku rozsudku. Stěžovatel tedy podle soudu učinil vše, co mohl podle právních
předpisů učinit k ochraně svých práv, dostatečně kvalifikovaným způsobem se obrátil na soud
a v řízení před soudem není právní zastoupení žalobce již povinné. Proto podle soudu není
dána podmínka potřebnosti k ochraně práv žalobce.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, v níž požádal
o ustanovení zástupce. Proto Městský soud v Praze vyzval stěžovatele v řízení podle §108
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), aby zaslal soudu
vyplněný formulář k prokázání osobních a majetkových poměrů. Jelikož z odpovědi
stěžovatele nemohl soud posoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků, žádost usnesením ze dne 15. 10. 2004, č. j. 8 Az 196/2003 - 49, zamítl.
I proti tomuto usnesení brojí stěžovatel kasační stížností, která je tak předmětem
rozhodování Nejvyššího správního soudu v tomto řízení.
Kasační stížnost není přípustná.
Mezi náležitosti kasační stížnosti patří podle §106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných
náležitostí podání také důvody, pro které stěžovatel rozhodnutí krajského soudu napadá.
Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být stěžovatel
podle §106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění podání.
Kasační stížnost však lze podle §103 odst. 1 s. ř. s. podat jen z důvodů
zde uvedených. Opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s., je taková
kasační stížnost podle §104 odst. 4 téhož zákona nepřípustná. Nepřípustnou kasační stížnost
pak soud podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne.
V dané věci je kasační stížnost odůvodněna tak, že stěžovatel nesouhlasí s napadeným
usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2004, neboť se v průběhu azylového
řízení několikrát změnil azylový zákon a v důsledku špatné znalosti českého jazyka neměl
možnost tyto změny prostudovat. Kasační stížnost je tak opatřena důvodem, splňuje také další
náležitosti stanovené zákonem, pročež nebylo třeba stěžovatele vyzývat k odstranění vad
podání podle §106 odst. 2 s. ř. s.
Uvedený důvod však nesměřuje ani proti posouzení právní otázky soudem, ani se jím
nenamítají vady řízení před správním orgánem či soudem. Nelze jej podřadit pod žádný
z důvodů uvedených v §103 s. ř. s. Protože se opírá o jiné důvody, než jsou zde uvedené,
je nutné tuto kasační stížnost kvalifikovat podle §104 odst. 4 s. ř. s. jako nepřípustnou
a ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. ji odmítnout. Ostatně je třeba
připomenout, tak jak uvádí Městský soud v Praze, že zastupování žalobce advokátem v řízení
o žalobě není povinné.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. března 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu