Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22.06.2005, sp. zn. 6 Azs 99/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.99.2004

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.99.2004
sp. zn. 6 Azs 99/2004 - 54 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: V. P., zastoupen Mgr. Jekatěrinou Sochorovou, advokátkou, se sídlem Dlouhá 16, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2003, č. j. OAM - 981/VL - 07 - 17 - 2003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2003, č. j. 24 Az 1228/2003 - 21, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Mgr. Jekatěrině Sochorové, advokátce, se sídlem Dlouhá 16, 110 00 Praha 1, se př i z ná v á odměna za zastupování žalobce ve výši 1075 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2003, č. j. 24 Az 1228/2003 - 21, byla zamítnuta žaloba žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2003, č. j. OAM - 981/VL - 07 - 17 - 2003, kterým stěžovateli nebyl udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. (dále jen „zákon o azylu“) a kterým bylo rozhodnuto, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 uvedeného zákona. Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Uvádí v ní, že důvodem pro podání kasační stížnosti jsou zákonné důvody specifikované v §103 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“). Krajský soud v Ostravě, podle jeho názoru, posoudil kauzu v rozporu s platným právním řádem. Má reálnou obavu z nuceného opuštění České republiky a následného odjezdu na Ukrajinu, kde mu hrozí vážné nebezpečí z politických důvodů, což blíže nespecifikuje. Jednotlivé důvody v kasační stížnosti nekonkretizuje. Ustanovená právní zástupkyně stěžovatele ve svém podání z 9. 2. 2004 konstatuje, že pokus o navázání komunikace se stěžovatelem byl neúspěšný. Po prostudování spisového materiálu soudu dospěla k závěru, že ze spisu nevyplývají žádné okolnosti odůvodňující podání kasační stížnosti. V situaci, kdy neobdržela od stěžovatele žádný pokyn a kdy ze soudního spisu ani z napadeného rozhodnutí ani z kasační stížnosti podané samotným stěžovatelem nevyplývá nic, co by se d alo považovat za opodstatnění důvodu podání kasační stížnosti konstatuje, že není možné kasační stížnost stěžovatele nahradit novou kasační stížností ani ji doplnit. Jelikož však ustanovený advokát bez výslovného pokynu klienta nemůže vzít návrh zpět a z celého průběhu řízení vyplývá jednoznačná vůle stěžovatele v řízení i nadále pokračovat, uvádí, že jí nezbývá, než se s podanou stížností ztotožnit. Podle obecného ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že soud usnesením návrh odmítne, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Toto ustanovení se podle §120 s. ř. s. přiměřeně vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. Soud nemůže rozhodnout ve věci samé, pokud návrh na zahájení řízení nesplňuje zejména náležitosti, na základě kterých je vymezen rozsah soudního přezkumu, tj. vymezení důvodů, z jakých stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu (srv. §106 odst. 1 s. ř. s.). Zásadně platí, že pro odstraňování tohoto nedostatku podmínky řízení je stanoven zvláštní režim, a to obecně §37 odst. 5 a pro kasační stížnost §106 odst. 3 s. ř. s. Ve všech těchto případech však zákon počítá s tím, že se jedná o odstranitelný nedostatek podmínky řízení a že předseda senátu vyzve stěžovatele k jeho odstranění ve stanovené lhůtě. Je -li takový nedostatek podmínky řízení vzhledem k dané procesní situaci neodstranitelný, nelze §106 odst. 3 s. ř. s. použít. Jak již judikoval Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 1 Afs 47/2004 – 74 ze dne 24. 11. 2004, není důvodem kasační stížnosti, ve smyslu §103 odst. 1 s. ř. s., cituje-li stěžovatel toliko zákonný text tohoto ustanovení nebo jeho část, aniž by jej v konkrétní věci specifikoval, a nekonkretizuje-li vady řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil. V dané věci však dále z vyjádření právní zástupkyně stěžovatele plyne, že není možné kasační stížnost stěžovatele nahradit novou kasační stížností ani ji doplnit, jinými slovy, že nedostatek důvodů kasační stížnosti je neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který soud nemůže rozhodnout ve věci samé. Jelikož je tedy tento nedostatek podmínky řízení neodstranitelný, nelze na tento případ aplikovat §106 odst. 3 s. ř. s., neboť ten se svým smyslem (ratio legis) vztahuje jen na případy odstranitelného nedostatku podmínky řízení. Nedostatek vymezení důvodů kasační stížnosti tedy v dané věci představuje nedostatek podmínek řízení, který je v dané procesní situaci neodstranitelný ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, aniž by byl nucen vyzývat stěžovatele k odstranění vad podání podle §106 odst. 3 ve spojení s §37 odst. 5 s. ř. s., než kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Odměna právní zástupkyně stěžovatele, která byla ustanovena stěžovateli k jeho žádosti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2003, č. j. 24 Az 1228/2003 - 35, byla stanovena za jeden úkon právní služby na základě §9 odst. 3 písm. f) ve spojení s §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 1000 Kč. Výše hotových výdajů byla stanovena podle §13 odst. 3 advokátního tarifu taktéž za jeden úkon právní služby ve výši 75 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne js ou přípustné opravné prostředky V Brně dne 22. června 2005 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:22.06.2005
Číslo jednací:6 Azs 99/2004
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.99.2004
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024