Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24.03.2005, sp. zn. 7 Afs 92/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2005:7.AFS.92.2004

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2005:7.AFS.92.2004
sp. zn. 7 Afs 92/2004 - 54 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatele M. K., zastoupeného JUDr. Petrem Šádou, advokátem se sídlem v Pardubicích, Bartolomějská 87, za účasti Finančního úřadu v Pardubicích, se sídlem v Pardubicích, Hronovická 2700, v řízení o kasační stížnosti podané proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 26. 1. 2004, č. j. 52 Ca 45/2003 - 25, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 26. 1. 2004, č. j. 52 Ca 45/2003 - 25, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Pardubicích ze dne 15. 12. 1997, č. j. 131057/97/248910/8250, na daň z příjmů fyzických osob za rok 1994 a současně bylo rozhodnuto, že se žalobě nepřiznává odkladný účinek. V kasační stížnosti stěžovatel namítal, že rozhodnutí o odkladném účinku nebylo vydáno po právu, neboť doložil a zcela jednoznačně prokázal, že podmínky §73 odst. 2 s. ř. s. jsou splněny. Stěžovatel dále namítal, že proti napadenému rozhodnutí finančního úřadu neměl možnost podat řádný opravný prostředek, neboť mu nebylo řádně doručeno. Stěžovatel se v místě doručování nezdržoval, a to ani v době rozhodné pro právní fikci doručení, ke kterému mělo dojít dne 5. 1. 1998, ani dne 10. 2. 1998, kdy mělo dojít k osobnímu převzetí. Podpis na příslušné doručence proto nemůže být podpisem stěžovatele, neboť tento byl dne 10. 2. 1998 mimo území České republiky. Právní účinky doručení tedy dosud nenastaly a o existenci napadeného rozhodnutí se dozvěděl až v rámci vykonávacího řízení. Proto se domáhal zrušení napadeného usnesení. Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být soudem meritorně projednána. Pokud stěžovatel namítal, že rozhodnutí o odkladném účinku nebylo vydáno po právu, je kasační stížnost v této části v souladu s §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. nepřípustná, neboť směřuje proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. O tom, že proti výroku o nepřiznání odkladného účinku je kasační stížnost nepřípustná, byl stěžovatel řádně poučen krajským soudem. Podle §104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.), není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s. nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. V podané kasační stížnosti stěžovatel namítal, že nemohl podat řádný opravný prostředek, protože mu nebylo žalobou napadené rozhodnutí finančního úřadu doručeno. V žalobě však taková tvrzení uvedena nebyla a stěžovatel v ní pouze namítal, že správce daně při stanovení daně podle pomůcek postupoval v rozporu s ustanovením §46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel tak uvádí nové skutečnosti, ke kterým Nejvyšší správní soud nemůže přihlížet, neboť je stěžovatel uplatnil až poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí (§109 odst. 4 s. ř. s.). Opírá-li se důvod kasační stížnosti výhradně o tyto nové skutečnosti, jde o důvod kasační stížnosti, který je podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustný, neboť jej stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí je přezkoumáváno, ač tak učinit mohl. Jelikož kasační stížnost stěžovatele neobsahuje žádný jiný stížnostní důvod, je podle citovaného ustanovení nepřípustná jako celek. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. března 2005 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:24.03.2005
Číslo jednací:7 Afs 92/2004
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Finanční úřad Pardubice
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2005:7.AFS.92.2004
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024