ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.118.2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatelky
T. H. N., zastoupené JUDr. Františkem Sajfertem, advokátem se sídlem v Libochovicích,
Paříkovo nám. 482, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2005, č. j. 24 Az
225/2004 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2005, č. j. 24 Az 225/2004 - 42,
byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra
(dále jen „ministerstvo“) ze dne 12. 3. 2004, č. j. OAM-620/VL-10-05-2004, jímž bylo
rozhodnuto o neudělení azylu stěžovatelce podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a současně bylo rozhodnuto,
že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě stěžovatelka uvedla, že ji podává z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Ministerstvo a posléze i krajský soud se nezabývaly
podstatou její žádosti o azyl, nebo tato podstata byla špatně a nepřesně interpretována
ze strany osob provádějících pohovor k žádosti o azyl. Skutková podstata její žádosti o azyl
je totiž motivována politickými důvody a strachem z pronásledování. V této souvislosti
je nesprávné tvrzení, že její žádost je motivována ekonomickými důvody. Jednoznačný závěr
o ekonomické motivaci byl učiněn na základě protokolu o pohovoru k žádosti o azyl. Právě
tento pohovor však byl veden takovým stylem, že většina otázek byla zaměřována právě
na její ekonomickou situaci. Celková koncepce pohovoru byla předem dána a stěžovatelka
byla systematicky vedena k tomu, aby na položené otázky, které byly silně zavádějící, sama
uvedla, že motivem její žádosti jsou i ekonomické důvody a snaha o legalizaci pobytu.
Z těchto zmanipulovaných otázek a odpovědí pak nebylo možné učinit jiný závěr,
než k jakému došlo ministerstvo. Podle jejího názoru je nesprávný celý postup při provádění
pohovorů k žádosti o azyl, kdy je na jedné straně stanoveno, že se má žadatel sám vyjádřit
k důvodům, které jej vedou k podání žádosti o azyl, a na straně druhé je celý pohovor veden
formou otázek a odpovědí, které jsou zavádějící a zmanipulované tak, aby předem vyloučily
možnost posouzení důvodů žadatele za takové, aby mohlo být jeho žádosti o udělení azylu
vyhověno. Z těchto důvodů se domáhala zrušení napadeného rozsudku a přiznání kasační
stížnosti odkladného účinku.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska
její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být soudem meritorně
projednána.
Podle §104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody,
než které jsou uvedeny v §103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení
před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Podle §109 odst. 4 s. ř. s. ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté,
kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že §104 odst. 4 s. ř. s. brání tomu, aby stěžovatelka
v kasační stížnosti uplatňovala jiné právní důvody, než které uplatnila v řízení před soudem,
jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohla, a §109 odst. 4 s. ř. s. brání
tomu, aby poté, co bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, uplatňovala skutkové novoty.
K takto uplatněným novým skutečnostem Nejvyšší správní soud při svém rozhodování
nepřihlíží. Přitom je třeba zdůraznit, že nepřípustnost kasačních důvodů neuplatněných
v řízení před soudem a nemožnost uplatňování skutkových novot je třeba vztáhnout
k důvodům a skutečnostem uplatněným v žalobě, resp. ve lhůtě uvedené v §72 odst. 1 s. ř. s.
Porovnáním obsahu žaloby a kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjistil,
že skutečnosti uvedené v kasační stížnosti jsou nové a důvody v ní obsažené stěžovatelka
neuplatnila v řízení před krajským soudem. Zatímco v žalobě stěžovatelka uváděla jiné
skutečnosti, když k obecně formulovaným citacím jednotlivých ustanovení zákona
č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze přihlížet, tj. že má strach vrátit se do
Vietnamu, protože tam má dluh 6000 USD, nemá tam ani byt a ani nikoho, kdo by jí pomohl
přežít, že chtěla jet do Německa, ale skončila zde a nemá tady nikoho, kdo by jí pomohl,
nemá žádné doklady, a proto požádala o azyl, v kasační stížnosti uvedla, že její žádost o azyl
byla motivována politickými důvody a strachem z pronásledování (nové skutečnosti), a dále
uváděla nové důvody v žalobě neuplatněné, tj. že ministerstvo a posléze i soud se nezabývaly
podstatou její žádosti o azyl, tato podstata byla špatně a nepřesně interpretována ze strany
osob provádějících pohovor k žádosti o azyl a že jednoznačný závěr o ekonomické motivaci
byl učiněn na základě protokolu o pohovoru k žádosti o azyl, který však byl veden takovým
stylem, že většina otázek byla zaměřována právě na její ekonomickou situaci, celková
koncepce pohovoru byla předem dána a stěžovatelka byla systematicky vedena k tomu,
aby na položené otázky, které byly silně zavádějící, sama uvedla, že motivem její žádosti jsou
i ekonomické důvody a snaha o legalizaci pobytu.
Nejvyšší správní soud proto z důvodu výše uvedeného kasační stížnost jako
nepřípustnou podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu