ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.160.2005
sp. zn. 7 Azs 160/2005 - 51
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Elišky Cihlářové v právní věci stěžovatelky T. T.
N., zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 8, za účasti
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3,
v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2004, č. j.
63 Az 144/2004 – 25,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se včas podanou kasační stížností domáhá u Nejvyššího správního soudu
vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
21. 12. 2004, č. j. 63 Az 144/2004 - 25, a věc mu vrácena k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě v napadeném usnesení dospěl k závěru, že je třeba odmítnout
žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky,
ze dne 16. 7. 2004, č. j. OAM-2226/VL-20-05-2004, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky
o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Krajský soud vyšel při svém rozhodování z toho, že stěžovatelka podala proti výše
uvedenému správnímu rozhodnutí žalobu, která nebyla projednatelná, protože postrádala
zákonem stanovené náležitosti. Krajský soud proto usneseními ze dne 3. 8. 2004
a 14. 10. 2004 vyzval stěžovatelku k odstranění vad podání a k doplnění žaloby a mimo jiné
ji poučil i o tom, že v žalobě musí uvést, v čem spatřuje nezákonnost napadeného správního
rozhodnutí a jakých konkrétních pochybení se správní orgán dopustil při zjišťování
skutkového stavu nebo při právním posouzení věci. Současně krajský soud poučil
stěžovatelku o tom, že neopraví-li svou žalobu ve stanovené lhůtě, řízení o tomto podání
odmítne. Stěžovatelka usnesení ze dne 14. 10. 2004, přetlumočené do vietnamského jazyka,
převzala dle doručenky dne 10. 11. 2004, ale přes poučení a výzvu krajského soudu
neodstranila vady žaloby ani ke dni 21. 12. 2004. Jelikož žaloba stěžovatelky přes výzvu
k odstranění vad žaloby nadále postrádala označení výroků rozhodnutí, které napadá, žalobní
body, z nichž mělo být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů je rozhodnutí
nezákonné nebo nicotné, návrh na provedení důkazů k prokázání žalobních tvrzení a návrh
výroku rozsudku, šlo o vady, pro které nebylo v řízení možno pokračovat. Proto krajský soud
žalobu odmítl a současně rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
V kasační stížnosti proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě, jež se opírá
o důvody uvedené v ustanovení §103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen s. ř. s.), stěžovatelka odmítla závěry krajského soudu,
pokud dospěl k tomu, že žalobu je třeba odmítnout.
Stěžovatelka namítla, že žaloba má náležitosti podání podle ustanovení §37 odst. 2, 3
s. ř. s. i náležitosti žaloby podle §71 odst. 1 s. ř. s. V tomto podání označila rozhodnutí, které
napadá, a vyjádřila se k tomu, z jakých důvodů považuje toto rozhodnutí za nezákonné.
Skutkové důvody, pro které se domáhá přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, jsou pak
součástí její žádosti o udělení azylu a spisového materiálu, který se k této žádosti vztahuje.
Stěžovatelka současně navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal její kasační stížnosti
odkladný účinek, protože výkon rozhodnutí by znamenal pro ni nenahraditelnou újmu,
přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob a není
v rozporu s veřejným zájmem.
Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, v písemném vyjádření
ke kasační stížnosti uvedlo, že se vzhledem k jejímu obsahu nebude k tomuto mimořádnému
opravnému prostředku vyjadřovat a odkázalo na obsah správního spisu s tím, že nesouhlasí
s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přezkoumal z podnětu podané kasační stížnosti napadené
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2004, č. j. 63 Az 144/2004 - 25,
při vázanosti rozsahem a důvody, které uplatnila stěžovatelka v podané kasační stížnosti
(§109 odst. 2, 3 s. ř. s.), a jelikož sám neshledal vady uvedené v §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž
by musel přihlédnout z úřední povinnosti, dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Z obsahu spisu vyplývá, že stěžovatelka podala dne 23. 7. 2004 ke Krajskému soudu
v Ostravě žalobu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky,
ze dne 16. 7. 2004, č. j. OAM-2226/VL-20-05-2004, která byla napsána ve vietnamském
jazyce. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 8. 2004 byla stěžovatelka vyzvána,
aby do jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení odstranila vady žaloby tak, že předloží
překlad žaloby do českého jazyka a uvede žalobní body, z nichž musí být patrné, z jakých
skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo
nicotné, jinak řečeno, jakých konkrétních pochybení se správní orgán podle jejího názoru
dopustil při zjišťování skutkového stavu nebo při právním posouzení věci, popřípadě jakých
konkrétních vad se správní orgán dopustil. Současně byla stěžovatelka v tomto usnesení
poučena o tom, že nebude-li žaloba v uvedené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání odmítne (toto usnesení bylo
stěžovatelce doručeno dne 4. 8. 2004). Z překladu uvedené žaloby, který nechal pořídit
Krajský soud v Ostravě a který byl tomuto soudu předložen dne 8. 10. 2004 tlumočníkem
jazyka vietnamského, vyplývá, že žaloba byla stěžovatelkou podána ke Krajskému soudu
v Ostravě dne 23. 7. 2004 v tomto znění: „Pro Ostravský soud. Jsem dostala rozhodnutí
o zamítnutí mou žádost OAM-2226/VL 20. 5. 2 ze dne 22. 7. 2004 od soudu s obsahem
o zamítnutí mou žádost o azyl, nesouhlasím s tím rozhodnutím a žádám soud, aby znovu
projednal, pak Ministerstvo vnitra aby mohl mi azyl udělit a můžu žít legálně na území ČR.
Děkuji Vám předem. Napsala dne 22. 7. 2004 N. T. T.“. Usnesením Krajského soudu
v Ostravě ze dne 14. 10. 2004, které bylo přeloženo tlumočníkem do jazyka vietnamského,
byla stěžovatelka vyzvána, aby do jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení odstranila
vady žaloby tak, že uvede žalobní body, z nichž musí být patrné, z jakých skutkových
a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jinak
řečeno, jakých konkrétních pochybení se správní orgán podle jejího názoru dopustil
při zjišťování skutkového stavu nebo při právním posouzení věci, popřípadě jakých
konkrétních vad se správní orgán dopustil. Současně byla stěžovatelka v tomto usnesení
poučena o tom, že nebude-li žaloba v uvedené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání odmítne (toto usnesení bylo
stěžovatelce doručeno dne 8. 11. 2004). Na toto usnesení Krajského soudu v Ostravě
stěžovatelka vůbec nereagovala a krajský soud proto vydal dne 21. 12. 2004 kasační stížností
napadené usnesení.
Podle ustanovení §71 odst. 1 s. ř. s. žaloba kromě obecných náležitostí podání (§37
odst. 2 a 3 s. ř. s.) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení
nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci
známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí
být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky
rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce
navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku.
Žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační
politiky ze dne 16. 7. 2004, č. j. OAM-2226/VL-20-05-2004, po marné výzvě k odstranění
vad podání usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2004, které bylo přeloženo
tlumočníkem do jazyka vietnamského, mimo jiné vůbec nesplňuje náležitosti žaloby
dle ustanovení §71 odst. 1 písm. c) a d) s. ř. s.
Třeba přitom zdůraznit, že přesné označení napadeného výroku správního rozhodnutí
(§71 odst. 1 písm. c) s. ř. s.) je důležité zejména proto, že krajský soud přezkoumává pouze
výroky výslovně napadené (§75 odst. 2 s. ř. s.). Na požadavek označení napadených výroků
správního rozhodnutí úzce navazuje požadavek uvedení žalobních bodů, z nichž musí být
patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky
rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (§71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.). Toto ustanovení
znamená, že ve správním soudnictví se soud řídí dispoziční zásadou a rozsah napadení
správního rozhodnutí a uvedení důvodů pak znamená povinnost žalobce tvrdit, že správní
rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonu nebo jinému předpisu, který má
charakter předpisu právního a toto tvrzení také odůvodnit. Činnost soudu je pak ohraničena
rámcem takto vymezeným a soud se musí omezit na zkoumání napadeného rozhodnutí jen
v tomto směru (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 1992,
č. j. 6 A 73/92 - 12). Provedení dispoziční zásady pak znamená to, že i při nejmírnějších
požadavcích musí být ze žaloby poznatelné, v kterých částech a po jakých stránkách má soud
napadené rozhodnutí zkoumat. Soud totiž není povinen, ale ani oprávněn sám vyhledávat
možné nezákonnosti správního aktu. Nepostačí proto, vytýká-li žaloba obecně, že zákon byl
porušen a nebo to, že řízení bylo vadné, aniž by poukazovala na konkrétní skutečnosti, z nichž
je takové tvrzení dovozováno (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 1993,
č. j. 6 A 85/92 - 5). Rozsah napadení správního rozhodnutí (jeho určitého výroku) a formulace
žalobních bodů (konkrétních skutkových a právních námitek) je proto v dispozici žalobce,
který si však musí být vědom, že rozšíření žaloby na dosud nenapadené výroky nebo o další
žalobní body je možné pouze ve lhůtě pro podání žaloby (§71 odst. 2 s. ř. s.) a že soud
přezkoumává jen výslovně napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§75
odst. 2 s. ř. s.).
Jelikož ze žaloby stěžovatelky ze dne 22. 7. 2004 (doručené Krajskému soudu
v Ostravě dne 23. 7. 2004) nelze ani v náznaku dovodit, že splňuje požadavky ustanovení §71
odst. 1 písm. c) a d) s. ř. s. (není zřejmé, které výroky správního rozhodnutí jsou výslovně
napadené a zejména jaký je rozsah soudní kontroly, kterou žalobce žalobou vymezuje),
znemožňuje tato vada podání přezkumnou činnost krajského soudu.
Krajský soud v Ostravě dospěl ke správnému závěru, že uvedené vady žaloby brání
pokračování v řízení a jelikož stěžovatelka nedbala, přes řádné doručení, výzev k odstranění
vad podání (žaloby) a poučení o následku nevyhovění výzvy, právem podanou žalobu
usnesením odmítl podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s.
Ve světle toho, co bylo uvedeno, nemohou obstát námitky stěžovatelky uvedené
v kasační stížnosti.
Stěžovatelka namítla, že žaloba má náležitosti podání podle ustanovení §37 odst. 2, 3
s. ř. s. i náležitosti žaloby podle §71 odst. 1 s. ř. s. V tomto podání dle svého tvrzení označila
rozhodnutí, které napadá a vyjádřila se k tomu, z jakých důvodů považuje toto rozhodnutí
za nezákonné. Skutkové důvody, pro které se domáhá přezkoumání rozhodnutí správního
orgánu, jsou pak součástí její žádosti o udělení azylu a spisového materiálu, který se k této
žádosti vztahuje.
Již z pouhého nahlédnutí do přeložené žaloby z jazyka vietnamského je zřejmé, že tato
žaloba nemá náležitosti uvedené v ustanovení §71 odst. 1 s. ř. s., až na to, že je z ní obtížně,
ale přece patrno, které správní rozhodnutí napadá (§71 odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Žaloba však
vůbec neobsahuje žalobní body (důvody), z nichž musí být patrno, z jakých skutkových
a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné
(§71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.), jak mylně tvrdí stěžovatelka v kasační stížnosti. Stěžovatelka
rovněž nesprávně namítá, že skutkové důvody, pro které se domáhá přezkoumání rozhodnutí
správního orgánu, jsou součástí žádosti o udělení azylu a spisového materiálu. Jak již bylo
obsáhle vyloženo, je třeba, aby tyto skutkové důvody byly explicitně namítány v žalobě,
a to ve lhůtě k jejímu podání (§71 odst. 2 s. ř. s.) a nelze se proto účinně dovolávat toho,
že jsou uvedeny ve spisovém materiálu.
Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů došel k závěru, že kasační stížnost
stěžovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2004,
č. j. 63 Az 144/2004 - 25, není důvodná a proto ji zamítl (§110 odst.1 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, protože již rozhodl o jejím zamítnutí.
Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem bez jednání, protože mu
takový postup umožňuje ustanovení §109 odst.1 s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst.1 s. ř. s. za použití
ustanovení §120 s. ř. s. Stěžovatelka ve věci úspěch neměla a podle obsahu spisu úspěšnému
správnímu orgánu žádné náklady v řízení o kasační stížnosti před soudem nevznikly. Nejvyšší
správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. září 2005
JUDr. Radan Malík
předseda senátu