ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.233.2004
sp. zn. 7 Azs 233/2004 - 97
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatelky
L. T. M., zastoupené opatrovnicí M. B., pracovnicí Krajského soudu v Plzni, za účasti
Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti
rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 2. 2004, č. j. 59 Az 472/2003 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu
v Plzni ze dne 4. 2. 2004, č. j. 59 Az 472/2003 - 42, kterým byla zamítnuta její žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 2. 2003, č. j. OAM-4073/CU-02-HA08-2001,
jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovatelce podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatelku nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 citovaného zákona.
Protože současně s kasační stížností podala stěžovatelka žádost o ustanovení zástupce
z řad advokátů, vyzval ji krajský soud, aby ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení výzvy
zaslala zpět soudu vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech“. Krajský soud poté zjistil, že stěžovatelka se nez držuje na jí uvedené adrese
Ch., P. 18, a ani na adrese Ch., Š. 17, která byla zjištěna jako její poslední známá adresa
pobytu v evidenci Policie České republiky a v evidenci Ministerstva vnitra, a její pobyt
tak není znám. Proto jí byla v souladu s ust. §29 odst. 3 o. s. ř. a §64 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ustanovena usnesením ze dne 22. 9. 2004,
č. j. 59 Az 472/2003 – 80, opatrovnice. V souladu s ustanovením §42 odst. 2 věta první s. ř. s.
byla výzva spolu s tiskopisem k prokázání majetkových poměrů doručena dne 14. 10. 2004
opatrovnici, která na tuto výzvu reagovala sdělením, že žádosti o vyplnění tiskopisu
prohlášení o majetkových poměrech nemůže vyhovět a vrací jej soudu, neboť majetkové
poměry stěžovatelky nezná. Krajský soud následně usnesením ze dne 4. 11. 2004,
č. j. 59 Az 472/2003 – 87, návrh na ustanovení zástupce stěžovatelce zamítl.
Výzvou ze dne 21. 1. 2005, č. j. 59 Az 472/2003 – 93, krajský soud stěžovatelku
vyzval, aby si ve lhůtě jednoho týdne od doručení této výzvy zvolila právního zástupce
pro řízení o kasační stížnosti a současně ji poučil, že nebude-li tento nedostatek v uvedené
lhůtě odstraněn, bude kasační stížnost odmítnuta. Tato výzva byla doručena opatrovnici
stěžovatelky dne 25. 1. 2005. Ve stanovené lhůtě opatrovnice nereagovala.
Podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen v řízení o kasační
stížnosti advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který
za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Zastoupení advokátem je obligatorní podmínkou řízení o kasační stížnosti,
jejíž nenaplnění brání věcnému projednání věci. S ohledem na skutečnost, že stěžovatelka
nedoložila soudu, že by byla pro řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem,
tj. že by tuto podmínku řízení splnila, a tento nedostatek neodstranila ani na výzvu soudu,
Nejvyšší správní soud její kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení
s ust. §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla -li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. března 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu