ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.248.2004
sp. zn. 7 Azs 248/2004 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatelky S. O.,
zastoupené Mgr. Terezou Landfeldovou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Svojsíkova 7,
za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7,
Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 20. 5. 2004, č. j. 30 Az 240/2003 - 34,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna Mgr. Terezy Landfeldové, advokátky, se sídlem v Liberci,
Svojsíkova 7, se ur č uj e částkou 2558,50 Kč. Tato částka bude uhrazena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 60ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky,
ze dne 22. 7. 2003, č. j. OAM-371/VL-07-K01-2003, nebyl stěžovatelce dle ust. §12, §13
odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen zákon o azylu), udělen
azyl a současně bylo vysloveno, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování
dle ust. §91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka žalobu, která byla zamítnuta napadeným
rozsudkem krajského soudu, protože soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo
vydáno v souladu se zákonem. Tento rozsudek napadla stěžovatelka včas podanou kasační
stížností.
Podáním ze dne 18. 1. 2005, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno
dne 19. 1. 2005, vzala stěžovatelka svou kasační stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí
v plném rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení.
Podle ust. §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), soud usnesením zastaví řízení, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu
toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dle citovaného ustanovení
s. ř. s. řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno
nebo žaloba odmítnuta. Dle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel
podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení
navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem
k okolnosti, že nebylo prokázáno, že by stěžovatelka vzala svoji kasační stížnost zpět
pro pozdější chování správního orgánu nebo že by byla uspokojena, postupoval Nejvyšší
správní soud podle věty první citovaného ustanovení a náhradu nákladů řízení nepřiznal
žádnému z účastníků řízení.
Stěžovatelce byl pro toto řízení před soudem ustanoven zástupcem advokát; v takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.). Soud
proto určil odměnu advokáta částkou 2 x 1000 Kč za dva úkony právní služby – převzetí
a příprava věci a písemné podání týkající se věci samé a 2 x 75 Kč na úhradu hotových
výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, celkem 2150 Kč. Protože ustanovený advokát
je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen daň), zvyšuje se tento nárok vůči státu
o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad
hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z přidané hodnoty). Částka daně, vypočtená
dle ust. §37 a §47 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty, činí 408,50 Kč. Ustanovenému
zástupci se tedy přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 2 558,50 Kč. Tato částka bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. 1. 2005
JUDr. Radan Malík
předseda senátu