ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.248.2005
sp. zn. 7 Azs 248/2005 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci
stěžovatele V. M., zastoupeného Mgr. Petrem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 10, Na
Spojce 11, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2005,
č. j. 64 Az 218/2004 - 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna advokátovi Mgr. Petru Horákovi se nepřiznává .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 4. 2005, č. j. 64 Az 218/2004 - 21, zamítl
žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 12. 2004, č. j. OAM-
3408/VL-07-15-2004, jímž byla zamítnuta jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná
podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Stěžovatel podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Namítal, že krajský soud posoudil uvedenou
kauzu v rozporu s platným právním řádem. Dále uvedl, že shledává vážná pochybení všech
dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu a že krajský soud projednal předmětnou věc
v rozporu se zákonem o azylu. Z uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud
napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení a přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění
podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně
projednána.
Protože kasační stížnost měla vady spočívající v tom, že neměla zákonem předepsané
náležitosti, byl stěžovatel usnesením krajského soudu ze dne 26. 8. 2005,
č. j. 64 Az 218/2004 – 33, vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto
usnesení prostřednictvím ustanoveného zástupce doplnil kasační stížnost tak, že uvede
v jakém rozsahu rozsudek napadá a důvody kasační stížnosti podle §103 odst. 1 s. ř. s.
Současně ho poučil, že nebudou-li tyto nedostatky v uvedené lhůtě odstraněny, bude kasační
stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne
7. 9. 2005. Ve stanovené lhůtě stěžovatel nereagoval a kasační stížnost požadovaným
způsobem nedoplnil.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
Stěžovatel sice v kasační stížnosti výslovně uvedl, že kasační stížnost podává
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., ale žádným způsobem tyto důvody
nespecifikoval a nekonkretizoval. Pouze v obecné rovině namítal, že krajský soud posoudil
uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem, dále že shledává vážná pochybení všech
dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu a že krajský soud projednal předmětnou věc
v rozporu se zákonem o azylu, aniž by ke svým tvrzením uvedl konkrétní argumentaci. Bez
bližší konkretizace však nelze stěžovatelem uvedené důvody podřadit pod žádný z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s.
Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání věcnému
vyřízení kasační stížnosti. S ohledem na to, že stěžovatel ani na výzvu soudu nedoplnil
důvody kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl, protože nejsou splněny podmínky řízení a tento
nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn.
O stěžovatelem podaném návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek
podle ustanovení §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nerozhodl, protože věc byla vyřízena
přednostně v souladu s ustanovením §56 ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Podle §35 odst. 7 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. zástupci stěžovatele, který mu byl
soudem ustanoven k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát.
V dané věci však Nejvyšší správní soud zástupci stěžovatele odměnu za zastupování
nepřiznal, neboť ustanovený zástupce neuvedl, jaké úkony v tomto řízení vykonal, a ani
z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by vykonal nějaký úkon právní služby, za který náleží
odměna podle §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zástupce
stěžovatele dokonce ani na výzvu soudu nedoplnil kasační stížnost o konkrétní důvody,
pro něž je rozhodnutí krajského soudu napadáno, a to i přesto, že byl soudem poučen o tom,
že nebudou-li uvedené nedostatky odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu