ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.279.2004
sp. zn. 7 Azs 279/2004 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatelky
A. S., zastoupené Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci,
tř. Svobody 31, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2004,
č. j. 14 Az 306/2003 - 17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2004, č. j. 14 Az 306/2003 - 17, kterým byla zamítnuta
její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. 7. 2003, č. j. OAM-3290/VL-07-04-
2003, jímž byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16
odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Protože kasační stížnost měla vady spočívající v tom, že stěžovatelka nebyla
zastoupena advokátem, a neměla zákonem předepsané náležitosti, byla stěžovatelka
usnesením krajského soudu ze dne 28. 5. 2004, č. j. 14 Az 306/2003 – 24, vyzvána,
aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou
advokátovi, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a aby označila výroky
rozhodnutí, které napadá, a uvedla skutečnosti, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových
a právních důvodů rozhodnutí krajského soudu napadá. Krajský soud stěžovatelku rovněž
poučil, že nebudou-li tyto nedostatky v uvedené lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost
odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 3. 6. 2004. Ve stanovené lhůtě
stěžovatelka předložila plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude zastupovat v řízení
o kasační stížnosti, a jeho prostřednictvím doplnila svoji kasační stížnost tak, že označila
výrok rozhodnutí, který napadá, a uvedla, že kasační stížnost podává z důvodu nezákonnosti
spočívající v nesprávném posouzení právní otázky splnění podmínek pro přiznání azylu
v předcházejícím řízení, když stěžovatelka má za to, že podmínky azylu splňuje,
a dále z důvodu nedostatku odůvodnění rozhodnutí krajského soudu, zejména z nedostatku
odůvodnění právního názoru soudu, že nárok na přiznání azylu ze všech důvodů, které zákon
o azylu umožňuje, není u ní dán.
Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí kasační stížnost obsahovat údaj o tom, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů stěžovatel rozhodnutí napadá. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s.
Stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti pouze obecně uvedla, že ji podává z důvodu
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky splnění podmínek
pro přiznání azylu v předcházejícím řízení a z důvodu nedostatku odůvodnění rozhodnutí
krajského soudu, ale nijak nekonkretizovala, v čem nezákonnost napadeného rozsudku
spatřuje. Protože stěžovatelka pouze neurčitě namítala nezákonnost napadeného rozhodnutí
krajského soudu bez jakékoliv konkretizace, nelze jej přezkoumat, protože Nejvyšší správní
soud je podle §109 odst. 3 vázán důvody kasační stížnosti a nemůže, v případě jejich
neurčité formulace, sám vyhledávat případnou nezákonnost s výjimkou vad uvedených
v citovaném ustanovení za středníkem, ale takové v řízení před krajským soudem neshledal.
Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání věcnému
vyřízení kasační stížnosti. S ohledem na to, že stěžovatelka nedoplnila důvody kasační
stížnosti, Nejvyšší správní soud její kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítl, protože nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek nebyl
přes výzvu soudu odstraněn.
O stěžovatelkou podaném návrhu aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek
podle ust. §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť se jedná o věc, která byla
vyřízena v souladu s ust. §56 odst. 2 ve spojení s §120 s. ř. s. přednostně.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu