ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.349.2004
sp. zn. 7 Azs 349/2004 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatele
A. J., zastoupeného JUDr. Evou Poláčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Starobrněnská 13,
za účasti Ministra vnitra, se sídlem v Praze, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2004, č. j. 55 Az 414/2003 - 57,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2004, č. j. 55 Az 414/2003 - 57,
byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí Ministra vnitra ze dne 24. 1. 2001,
č. j. OAM-597/AŘ-2000, kterým byl zamítnut jeho rozklad a bylo potvrzeno rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 5. 9. 2000, č. j. U-2431/VL-11-2000, jímž bylo řízení o udělení
azylu stěžovateli zastaveno podle §25 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Tento rozsudek byl právnímu zástupci stěžovatele doručen dne 5. 8. 2004.
Dne 10. 8. 2004 podal stěžovatel žádost o ustanovení právního zástupce, v níž uvedl,
že může proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 55 Az 414/2003,
podat kasační stížnost, ale protože podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení
advokátem, požádal o jeho ustanovení s ohledem na své majetkové a sociální poměry.
Krajský soud v Brně, kterému byla žádost stěžovatele doručena, jej vyzval,
aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy zaslal zpět soudu vyplněný formulář „Potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. Na tuto výzvu stěžovatel ve stanovené
lhůtě reagoval. Krajský soud mu poté usnesením ze dne 21. 9. 2004, č. j. 55 Az 414/2003 - 72,
ustanovil pro řízení o kasační stížnosti zástupcem advokátku JUDr. Evu Poláčkovou.
Protože stěžovatel nebyl na jím uvedené adrese při doručování usnesení zastižen,
bylo usnesení uloženo dne 20. 10. 2004 u držitele poštovní licence. Při pokusu o doručení byl
stěžovatel v souladu s §46 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. vyrozuměn o tom,
že si má uloženou písemnost vyzvednout a poučen, že nevyzvedne-li si zásilku do 10 dní
od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl. Protože si stěžovatel zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedl, je dnem doručení
pondělí 1. 11. 2004, kdy toto usnesení také nabylo právní moci.
Usnesením ze dne 21. 9. 2004, č. j. 55 Az 414/2003 - 73, krajský soud stěžovatele
vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak,
aby bylo zřejmé v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá a kdy mu bylo
napadené rozhodnutí doručeno. Toto usnesení bylo právní zástupkyni stěžovatele doručeno
dne 22. 10. 2004. Následně bylo dne 22. 11. 2004 krajskému soudu doručeno podání
označené jako kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2004,
č. j. 55 Az 414/2003 – 57, v němž stěžovatel uvedl, že na výzvu krajského soudu doplňuje
svou kasační stížnost ze dne 10. 8. 2004.
Podle ustanovení §35 odst. 7 věta třetí s. ř. s. požádá-li navrhovatel o ustanovení
zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta
stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí
být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
V daném případě podal stěžovatel žádost o ustanovení právního zástupce pro řízení
o kasační stížnosti, protože si byl vědom toho, že podmínkou tohoto řízení je povinné
zastoupení advokátem, jak to také ve své žádosti uvedl. Podle §41 odst. 2 o. s. ř. ve spojení
s §64 s. ř. s. se každý úkon posuzuje podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen. Podání
stěžovatele doručené krajskému soudu a označené jako „Žádost o ustanovení právního
zástupce“ však nebylo označeno způsobem, který by mohl nasvědčovat tomu, že se jedná
o kasační stížnost a ani podle jeho obsahu nebylo možno dovodit, že by se jednalo o kasační
stížnost, když z něj mimo jakoukoliv pochybnost bylo zřejmé, že stěžovatel pouze žádal
o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Na této skutečnosti nemůže nic změnit
ani to, že krajský soud stěžovatele současně s ustanovením advokátky vyzval k doplnění
kasační stížnosti, ač ta v té době ještě nebyla podána
Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační
stížnosti, byl čtvrtek 5. 8. 2004 a lhůta v souladu s §35 odst. 7 věta druhá s. ř. s. neběžela
od 10. 8. 2004 do 1. 11. 2004, tj. od podání žádosti do právní moci usnesení o ustanovení
advokátky, byla posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti středa 10. 11. 2004.
Kasační stížnost však byla podána osobně dne 22. 11. 2004.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl jako opožděně podanou.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu