ECLI:CZ:NSS:2005:7.AZS.45.2005
sp. zn. 7 Azs 45/2005 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatelky
S. O., zastoupené JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph. D., advokátem se sídlem v Klatovech,
Zlatnická 78/1, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2004,
č. j. 24 Az 130/2004 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. U r č u je se odměna zástupci stěžovatelky JUDr. Rostislavu Netrvalovi, Ph. D.,
advokátovi se sídlem v Klatovech, Zlatnická 78/1, ve výši 2150 Kč, která bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2004, č. j. 24 Az 130/2004 - 24,
byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále
jen „ministerstvo“) ze dne 16. 2. 2004, č. j. OAM-354/VL-20-12-2004, kterým jí nebyl udělen
azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2, a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Současně bylo rozhodnuto,
že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení §91 zákona o azylu.
V kasační stížnosti stěžovatelka uvedla jako důvod pro udělení azylu přestoupení
z pravoslavného náboženství, které je v domovském státě dominantní, ke Svědkům
Jehovovým, v důsledku čehož jí bylo vyhrožováno zabitím ze strany sousedů. Na policii
se však neobrátila, neboť i ta odráží dominantní náboženské vyznání společnosti a navíc
policejní sbor slouží pouze vybraným složkám společnosti. Krajskému soudu rovněž vytýkala
nevhodnost čerpání informací o domovském státě ze Zprávy MZV USA o stavu dodržování
lidských práv na Ukrajině, Informací MV Velké Británie Ukrajina - hodnocení země 2002,
Informací ministerstva zahraničních věcí ČR a Informací spol. Člověk v tísni ze dne
11. 1. 2002, když obsahují informace teoretické a zavádějící.
Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatelka v žalobě uvedla,
že správní orgán porušil ust. §3 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále
jen „správní řád“), neboť se její žádostí o udělení azylu nezabýval odpovědně a svědomitě,
ust. §3 odst. 4 správního řádu, neboť nevyšel ze spolehlivě zjištěného stavu věci a nevedl
azylové řízení tak, aby posílil její důvěru ve správnost jeho rozhodování, a proto stěžovatelka
napadené rozhodnutí nepovažuje za přesvědčivé, ust. §32 odst. 1 správního řádu, kdy správní
orgán nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si neopatřil potřebné
podklady pro rozhodnutí, ust. §33 odst. 2 správního řádu, kdy nedal stěžovatelce možnost
před vydáním rozhodnutí vyjádřit se k podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout
jeho doplnění, ust. §46 správního řádu, když napadené rozhodnutí není v souladu se zákony
a nevyšlo ze spolehlivě zjištěného stavu věci, ust. §47 odst. 3 správního řádu,
když odůvodnění napadeného rozhodnutí ji nepřesvědčilo o jeho správnosti a postupu
správního orgánu a správní orgán se nevypořádal se všemi provedenými důkazy a §12
zákona o azylu, kdy má za to, že zákonné podmínky pro udělení azylu splňuje,
resp. minimálně splnila podmínky pro vztažení překážky vycestování ve smyslu §91 zákona
o azylu. Pokud jde o skutkové důvody, odkázala na svoji žádost o udělení azylu.
Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda se jedná o kasační stížnost přípustnou,
neboť jen taková je způsobilá být základem věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí
krajského soudu.
Podle §104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
je kasační stížnost nepřípustná, pokud se opírá pouze o důvod, který stěžovatel neuplatnil
v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Porovnáním obsahu žaloby a kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjistil, že důvody
v ní obsažené stěžovatelka neuplatnila v řízení před krajským soudem. Zatímco v žalobě
stěžovatelka obecně uvedla výčet ustanovení správního řádu, která byla podle jejího názoru
v jejím případě porušena, a navíc nijak blíže nekonkretizovala, v čem jejich porušení spočívá,
v kasační stížnosti namítala, že již při úvodním pohovoru uvedla, že důvodem pro opuštění
domovského státu byly následky jejího přestupu z pravoslavného náboženství ke Svědkům
Jehovovým, a že informace o domovském státě žalobkyně, z nichž ministerstvo vycházelo
jsou teoretické a zavádějící. Důvody uplatněné v kasační stížnosti tak neuplatnila v řízení
před krajským soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohla.
Proto se jedná o důvody nepřípustné.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Stěžovatelka podala současně s kasační stížností návrh, aby byl kasační stížnosti
přiznán odkladný účinek podle ust. §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud o tomto návrhu
nerozhodl, neboť o věci bylo rozhodnuto přednostně v souladu s §56 odst. 2 ve spojení
s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla
kasační stížnost odmítnuta.
Odměnu zástupce stěžovatelky určil Nejvyšší správní soud ve výši 2150 Kč
za 2 úkony právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení,
písemné podání soudu - odůvodnění kasační stížnosti) podle ust. §11 odst.1 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a 2 x 75 Kč náhradu hotových výdajů podle
§13 citované vyhlášky.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. března 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu