ECLI:CZ:NSS:2005:8.AS.26.2005:76
sp. zn. 8 As 26/2005 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce Honebního
společenstva Kopřivnice, se sídlem Kopřivnice, Pod Bílou horou 963, zastoupeného
JUDr. Petrem Holubem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Divadelní 21,
proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, Ostrava 28. října 117
a osob zúčastněných na řízení: 1) Město Kopřivnice, Záhumenní 1152, Kopřivnice,
2) Honební společenstvo Příbor I., 3) M. B., 4) L. D., v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2005, čj. 22 Ca 438/2003 – 50, o
návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce (dále též stěžovatel) domáhá přezkoumání a zrušení
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2003, čj. ŽPZ/6842/03/Fl.
Tímto (posledně uvedeným) správním rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání
stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Kopřivnici ze dne 2. 7. 2003,
čj. ŽP-VLHZ/24985/03/Ru-5377/03, jímž tento správní orgán prvého stupně
zamítl návrh stěžovatele na uvedení honitby Kopřivnice do souladu se zákonem
podle §69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
Dne 7. 7. 2005 stěžovatel podal u Krajského soudu v Ostravě návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. V tomto podání uvádí, že návrh podává z opatrnosti
a ve veřejném zájmu, neboť v předmětné honitbě je v současnosti celá řada živočichů,
včetně lovné zvěře, kterou je nutno chránit, opatrovat i lovit a hrozí tak vznik
nenapravitelných škod na porostech i zvěři. V období letních měsíců se rozmáhá pytláctví,
které ohrožuje zvěř v honitbě. Požadavek na vydání rozhodnutí o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je o to více aktuální, když stěžovateli hrozí nenávratná újma
a požadavek není v rozporu s veřejným zájmem a ani nedojde k nepřiměřenému dotčení
zájmů a práv třetích osob.
Žalovaný se k tomuto návrhu nevyjádřil.
Z předloženého spisu Krajského soudu v Ostravě mj. vyplývá, že tento soud
usnesením ze dne 7. 5. 2004, čj. 22 Ca 438/2003 – 33 přiznal žalobě stěžovatele
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2003, čj. ŽPZ/6842/03/Fl odkladný účinek.
Krajský soud zejména poukázal na ustanovení §69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb.
s tím, že žalobce (stěžovatel) podal návrh podle tohoto ustanovení i proto, aby se vyhnul
zániku honitby k 31. 3. 2003. Po dobu správního řízení tak žalobce mohl vykonávat
svá dosavadní práva, tj. právo myslivosti v honitbě [§2 písm. h) a i) téhož zákona].
Se zřetelem na právní důsledky žalobou napadeného správního rozhodnutí žalobce
toto své oprávnění, především právo chránit zvěř pozbyl. Nenahraditelnou újmu
lze, jak dovodil krajský soud, spatřovat v případných škodách na zvěři či porostech
na honebních pozemcích. Odkladný účinek není v rozporu s veřejným zájmem.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 se užije
přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Jak vyplývá z tohoto ustanovení, základní podmínkou přiznání odkladného účinku
žalobě je nenahraditelná újma na straně žalobce (v důsledku výkonu nebo jiných právních
následků napadeného správního rozhodnutí). Obdobně je tomu i v případě přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. I když stěžovatel (zřejmě se zřetelem na druhou
část §73 odst. 2 s. ř. s.) akcentuje otázku veřejného zájmu, dovolává se však rovněž
i toho, že na jeho straně by nenahraditelná újma mohla vzniknout.
Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě a o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti jsou svou podstatou rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich
předjímat rozhodnutí o věci samé. Proto nelze při rozhodování podle §73 odst. 2
a §107 s. ř. s. vždy učinit jednoznačný (konečný) závěr, že správní rozhodnutí
má za následek újmu pro žalobce či stěžovatele. Tak např. v případě žaloby
proti rozhodnutí o stavebním povolení podané osobou, která tvrdí, že je vlastníkem
sousední nemovitosti, přičemž tato skutečnost je prozatím sporná, není vyloučen odklad
vykonatelnosti tohoto správního rozhodnutí. Ustanovení §73 odst. 2 a §107 s. ř. s.
je třeba interpretovat tak, že postačuje předpoklad žalobcem (stěžovatelem) tvrzené
nenahraditelné újmy.
Tak je tomu se zřetelem na ustanovení §69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. z důvodu,
na které poukázal jak stěžovatel, tak i Krajský soud v Ostravě ve svém usnesení ze dne
7. 5. 2004, čj. 22 Ca 438/2003 – 33, i v tomto případě. Nebylo ani zjištěno, že by přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti se dotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv
třetích osob, či že by bylo v rozporu s veřejným zájmem. Žalovaný se v tomto směru
ke kasační stížnosti nevyjádřil, nelze však opomenout, že ve vyjádření k žalobě připustil,
že návrh na přiznání odkladného účinku žalobě by vzhledem ke všem okolnostem
mohl mít své opodstatnění (snížená míra právní jistoty do meritorního rozhodnutí
a to i pro orgány státní správy myslivosti činit opatření stran dotčených honebních
pozemků). Nejvyšší správní soud nemá podklady k závěru, že by tomu bylo jinak
nyní při rozhodování podle §107 s. ř. s.
Ze všech těchto důvodů bylo návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti vyhověno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. října 2005
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu