ECLI:CZ:NSS:2005:KONF.126.2005
sp. zn. Konf 126/2005-5
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr.
Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr.
Petr Příhoda, o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9,
Sokolovská 219, adresa pro doručování poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025, na
rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Českým telekomunikačním úřadem a Krajským
soudem v Ústí nad Labem, ve věci původně vedené u tohoto soudu pro sp. zn. 19 Cm
370/2000, o zaplacení 8668,10 Kč, za účasti žalobce: E. P., spol. s r. o., a žalované: A.,
spol. s r. o.,
takto:
I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci původně vedené u Krajského soudu
v Ústí nad Labem pod sp. zn. 19 Cm 370/2000, o zaplacení rozdílu mezi
plnou cenou a zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu, je soud.
II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. srpna 2004,
čj. 19 Cm 370/2000-33, se v tomto rozsahu zrušuje.
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 14. listopadu 2005 zvláštnímu senátu zřízenému podle
zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se obrátil Český
telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) na tento senát s návrhem na rozhodnutí
kompetenčního sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona č.
131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Krajským soudem v Ústí nad Labem ve věci
tohoto soudu, u něhož napadla žaloba v záhlaví označená.
Ze spisu se podávají tyto skutečnosti:
Žalobce E. P., spol. s r. o., podal dne 2. listopadu 1998 u Krajského soudu v Plzni,
který usnesením ze dne 19. 1. 1999, čj. Ro 5266/98-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost
a věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako příslušnému, žalobu na
zaplacení částky 23 360 Kč proti žalované A., spol. s r. o. Uvedl, že s žalovanou uzavřel
kupní smlouvu o poskytování služeb veřejné radiotelefonní sítě na telefon č. Dne
26. 1. 1997 vyúčtoval žalobce žalované fakturou částku 23 360 Kč, jež zahrnovala
poplatky a hovorné za minulá období, včetně částky 8668,10 Kč jako rozdíl mezi
zvýhodněnou a plnou kupní cenou telefonu, označenou jako „doplatek za dotovaný
telefon“. Žalovaná však tuto částku neuhradila.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ve výroku uvedeným řízení o žalobě
zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu, se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1594/1. V
odůvodnění nejprve uvedl, že žalobce se žalobou domáhá zaplacení poplatků a
hovorného na základě uzavřené kupní smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb
veřejné radiotelefonní sítě E. na tel. č. Pak citoval ustanovení §95 odst. 1 písm. c), odst. 8
písm. d), §102 odst. 1 a §107 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o
změně jiných zákonů, a poté uvedl: „Tím je v těchto řízeních vyloučena pravomoc
soudu.“ Zastavení řízení a postoupení věci jinému orgánu, „protože tedy v dané věci není
dána pravomoc k rozhodování soudu“, odůvodnil s odkazem na ustanovení §104 odst. 1
o. s. ř.
V návrhu na řešení kompetenčního sporu Úřad uvedl, že předmětem žalobního
návrhu je i zaplacení částky 8668,10 Kč, kterou si žalobce vyúčtoval jako doplatek mezi
zvýhodněnou a kupní cenou mobilního telefonu. Jde tedy o soukromoprávní vztah mezi
žalobcem a žalovanou a nikoli o telekomunikační službu podle ustanovení §2 odst. 5
zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích. Rozhodování v této věci tudíž není svěřeno
Úřadu, ale je zde založena pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). Tento
právní názor opřel o rozhodnutí zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, sp. zn. Konf 2/2005 ze dne
16. 3. 2005. Navrhl proto, aby byl kompetenční spor mezi ním a Krajským soudem v Ústí
nad Labem vyřešen tak, že k vyřízení dané věci je příslušný Krajský soud v Ústí nad
Labem.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem se
zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných
kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle
zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Nárok žalobce na zaplacení předmětné částky vznikl za účinnosti zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Tento zákon však byl s účinností od 1. července 2000 zrušen
zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, a tento pak
zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), s účinností od
1. května 2005. Při rozhodování tohoto kompetenčního sporu vycházel zvláštní senát ze
stávající právní úpravy se zřetelem k ustanovení §136 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích.
Zákon o elektronických komunikacích vymezil působnost ve vykonávání státní
správy v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo informatiky a nově zřízený
Český telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona). Podle ustanovení §108 odst. 1
písm. g) tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Úřad. Podle §
129 odst. 1 věta prvá zákona rozhoduje tento Úřad spory mezi osobou vykonávající
komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně
druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností
uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických
komunikací reklamaci podané podle §64 odst. 7 až 89 zákona, je účastník, popřípadě
uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení
reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení
vyřízení reklamace.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona jsou a) zajišťování sítí elektronických
komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) se rozumí veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací,
která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi
koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je
faksimilní a datový přenos.
Podle §2 písm. n) je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná
za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických
komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných
pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které
nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají
redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají
zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci se však v případě požadovaného rozdílu mezi plnou cenou a
zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu o takovouto službu nejedná. Na tento
doplatek vznikl podle žalobního tvrzení žalobci nárok v důsledku porušení podmínek
kupní smlouvy žalovanou. Při pouhém prodeji movité věci nicméně nejde o poskytování
služby elektronických komunikací ve smyslu §2 písm. n), nýbrž o běžný soukromoprávní
vztah z kupní smlouvy. Rozhodování v této věci zákon Úřadu nesvěřuje, nýbrž je tu
založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). Proto zvláštní
senát rozhodl, že věc, týkající se zaplacení doplatku kupní ceny za mobilní telefon,
projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodl tak usnesením (§5 odst. 1 zákona
č. 131/2002 Sb.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým
strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle
rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení
řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. srpna 2004, čj. 19 Cm 370/2000-33, v rozsahu,
kterým výroku, jímž byla kompetence určena, odporuje.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro
správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Krajský soud v Ústí
nad Labem pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2005
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu