ECLI:CZ:NSS:2005:NA.162.2005
sp. zn. Na 162/2005 - 4
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatelky: Mgr. D.
Č., proti odpůrci: Obec P., IČ:X, za účasti: O. d. s., IČ: X, ve věci návrhu na zrušení usnesení
obecního zastupitelstva Obce P. o tom, že mandát navrhovatelky jako členky zastupitelstva
Obce P. pro volební období 2002 až 2006 zanikl
takto:
Věc se p o s t u p u je věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Dne 17. 5. 2005 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh navrhovatelky,
kterým se tato domáhá zrušení usnesení obecního zastupitelstva Obce P. z jeho 12. zasedání,
konaného dne 2. 5. 2005, o tom, že mandát navrhovatelky jako členky zastupitelstva Obce P.
pro volební období 2002 až 2006, zvolené na kandidátce Občanské demokratické strany,
zanikl, a to z důvodu údajného střetu zájmů podle zákona o obcích ve znění zákona
č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s
ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve
znění pozdějších předpisů [viz §5 odst. 5, §55 odst. 3 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb. o
volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
dále jen „zákon o obecních volbách“]. Z obsahu návrhu je patrné, že jde o návrh podle §59
odst. 3 zákona o obecních volbách, podle kterého proti usnesení, kterým zastupitelstvo obce
vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva obce zaniká, nebo proti obdobnému rozhodnutí
ředitele krajského úřadu nebo ministra vnitra se může člen zastupitelstva, o jehož mandát jde,
nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obci, do 2 pracovních dnů od doručení
domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu podáním návrhu na zrušení
takového usnesení nebo rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. O tomto návrhu
se rozhoduje ve správním soudnictví, viz §91 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), který jako lex posterior okruh osob, jež mohou být
navrhovateli, oproti ustanovení §59 odst. 3 zákona o obecních volbách zužuje na člena
zastupitelstva, jehož mandát zanikl, a na politickou stranu, sdružení nezávislých kandidátů
nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl člen
zastupitelstva zařazen (§91 odst. 1 s. ř. s.).
Podle ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán
u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu
věcně a místně příslušnému.
Protože v dané věci se navrhovatelka domáhá přezkoumání usnesení zastupitelstva
obce, není Nejvyšší správní soud soudem věcně příslušným k řízení, neboť k tomu
je příslušný krajský soud (viz §61 zákona o obecních volbách, který je předpisem speciálním
k ustanovení o věcné příslušnosti v §7 odst. 1 s. ř. s., takže se uplatní, třebaže jde o zákon
dřívější než soudní řád správní).
Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li s. ř. s. nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení
místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal
rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá
ochrany. V ustanovení §91 s. ř. s., který upravuje ochranu ve věcech zániku mandátu
v zastupitelstvu obce nebo kraje, není místní příslušnost soudu v tomto řízení upravena.
Zákon o obecních volbách ani jiný zvláštní zákon rovněž nijak neupravují místní příslušnost
soudu ve věcech návrhu podle §59 odst. 3 tohoto zákona. I pro tento případ proto nutno
místní příslušnost soudu určit podle pravidla zakotveného ve shora citovaném
§7 odst. 2 s. ř. s., přičemž uvedeného ustanovení nutno užít analogicky v tom smyslu,
že zastupitelstvo obce sice není správním orgánem, ovšem je orgánem veřejné moci nadaným
zákonem k tomu, aby vyslovilo zánik mandátu člena zastupitelstva, což je nepochybně zásah
orgánu veřejné moci do subjektivních veřejných práv této osoby (práva vykonávat volenou
veřejnou funkci). Místně příslušným bude tedy krajský soud, v jehož obvodu se nachází
obecný soud obce, jejíž zastupitelstvo o zániku mandátu navrhovatelky rozhodlo; obecným
soudem je okresní soud, v jehož obvodu má obec své území (§64 s. ř. s., §85 odst. 5 a §85a
zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Shodný závěr zastává
i relevantní odborná literatura, viz Vopálka/Mikule/Šimůnková/Šolín, Soudní řád správní.
Komentář, C. H. Beck, Praha 2004, str. 235. Obec, jejíž zastupitelstvo o mandátu
navrhovatelky rozhodlo, je „odpůrcem“ ve smyslu §33 odst. 1, části věty za středníkem
s. ř. s., ve spojení s §4 odst. 2 písm. a) s. ř. s. a §91 odst. 2 s. ř. s. Ve prospěch výše
uvedeného závěru o místní příslušnosti soudu lze podpůrně argumentovat i historicky - podle
právní úpravy soudní kontroly vyslovení zániku mandátu člena zastupitelstva obce,
která platila a byla účinná do nabytí účinnosti s. ř. s., se místní příslušnost soudu (věcně byly
i tehdy k těmto řízením příslušné krajské soudy, neboť ustanovení §61 zákona o obecních
volbách bylo účinné již tehdy) určovala podle obecných zásad místní příslušnosti, jak byly
zakotveny v §84, §85 odst. 5 a §85a o. s. ř. v tehdy účinném znění, přičemž nová úprava
správního soudnictví provedená správním řádem soudním v tomto ohledu nic odlišného
nepřinesla a podle vůle zákonodárce zřejmě ani nic přinést neměla.
Proto Nejvyšší správní soud postoupil podle ustanovení §7 odst. 5 s. ř. s. věc věcně
a místě příslušnému soudu, jímž je Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu (v rámci obvodu
Okresního soudu v Opavě) leží území Obce P.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 25. května 2005
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu