ECLI:CZ:NSS:2005:NA.244.2005
sp. zn. Na 244/2005 - 4
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce B.
B., proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, o námitkách
proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2005, č. j. Na 108/2005 – 4,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním označeným jako námitky proti zamítnutí návrhu se žalobce domáhal,
aby se Nejvyšší správní soud znovu zabýval věcí uložené pokuty Okresním úřadem v Jihlavě
a vydal rozhodnutí, že Okresní úřad v Jihlavě je povinen vrátit žalobci uloženou pokutu
ve výši 20 000 Kč. Odmítnutí návrhu na obnovu řízení Nejvyšším správním soudem se podle
jeho názoru nic neřeší, neboť žalobci se jedná o konkrétní obranu před rozhodnutím dvou
správních orgánů. Nejvyšší správní soud sice nezná les, ale z dosavadního průběhu
jednotlivých orgánů mohl pochopit, že zájem žalobce a jeho rodiny o les je evidentní. Žalobce
poukázal na to, že do lesa vložili příliš mnoho práce a dřiny, aby ho zachovali v dobrém
stavu, aby ho mohly užívat další pokolení. Žalobce se proto nemůže smířit s administrativním
rozhodnutím ukončení bez jasného rozhodnutí, že docílil ochrany svých zájmů.
V předmětné věci podal stěžovatel dne 1. 2. 2002 žalobu, kterou se domáhal zrušení
rozhodnutí Okresního úřadu Jihlava a rozhodnutí Ministerstva zemědělství ve věci uložení
pokuty za těžbu lesního porostu mladšího než 80 let bez výjimky udělené orgánem státní
správy lesů. Protože věcně a místně příslušný Vrchní soud ve věci nerozhodl do 31. 12. 2002,
převzal dnem 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti s. ř. s., v souladu s ustanovením §132 s. ř. s.
tuto neskončenou věc Nejvyšší správní soud, aby v ní dokončil řízení. Usnesením ze dne
6. 11. 2003, č. j. 5 A 45/2002 – 43, Nejvyšší správní soud žalobu odmítl, neboť byla podána
po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odpor, který
byl usnesením ze dne 7. 4. 2004, č. j. 5 A 45/2002 – 49, jako nepřípustný opravný prostředek
odmítnut. Žalobce v této věci podal i návrh na obnovu řízení, který byl usnesením ze dne
8. 6. 2005, č. j. Na 108/2005 – 4, rovněž odmítnut, neboť žalobce se nedomáhal obnovy řízení
uvedených v §114 odst. 1 s. ř. s., ale obnovy řízení ve věci žaloby proti rozhodnutí správního
orgánu podle §65 a násl. s. ř. s.
Vzhledem k tomu, že nejvyšší správní soud rozhodoval o opožděně podané žalobě,
není proti tomuto jeho rozhodnutí přípustný žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek.
Tím, že žalobce podal žalobu po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty, ztratil možnost
domáhat se přezkumu zákonnosti správního orgánu u soudu. Proto jakékoliv jeho další
pokusy dosáhnout toho, aby se Nejvyšší správní soud zabýval přezkumem předmětného
správního rozhodnutí o uložení pokuty nemohou být úspěšné, neboť zákonná právní úprava
to neumožňuje.
Protože žalobcem podané námitky proti pravomocnému usnesení Nejvyššího
správního soudu nejsou z důvodů výše uvedených přípustným opravným prostředkem, byl
jeho návrh podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustný odmítnut.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 27. října 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu