ECLI:CZ:NSS:2005:NAO.14.2005:23
sp. zn. Nao 14/2005 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobců a) Z.
K., b) PharmDr. J. K., zastoupeni JUDr. Ladislavem Sedlákem, advokátem se sídlem
v Humpolci, Nerudova 185, proti žalovanému Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem v Praze
2, Palackého nám. 4, v řízení o návrhu na obnovu řízení ve věci rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu ze dne 9. 9. 2004, sp. zn. 5 A 70/2002, o námitce podjatosti,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil je v y l o u č e n
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. Na 50/2005.
Odůvodnění:
V řízení o návrhu na obnovu řízení ve věci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ze dne 9. 9. 2004, sp. zn. 5 A 70/2002, namítli žalobci podjatost soudce Nejvyššího správního
soudu JUDr. Bohuslava Hnízdila, neboť zastupuje jako obecný zmocněnec paní J. S. ve
věcech vedených u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 10 C 54/2001, sp. zn. 8
C 176/2004, sp. zn. 11 C 60/2001 a sp. zn. 22 D 694/2003, přičemž ve všech těchto věcech
právní zástupce žalobců JUDr. Ladislav Sedlák zastupuje protistranu pana M. M. V těchto
věcech se jedná o majetkové spory v rodině účastníků, které jsou doprovázeny poměrně
značným emočním napětím. Z tohoto důvodu mají žalobci za to, že pro vztah soudce k jejich
zástupci by měl být JUDr. Bohuslav Hnízdil z rozhodování v této věci vyloučen.
Soudce JUDr. Bohuslav Hnízdil se vyjádřil, že JUDr. Ladislava Sedláka zná pouze
z výše uvedených soudních řízení, v nichž zastupuje svou manželku. Emoční napětí
v uvedených věcech podle jeho názoru nijak nepřekračuje míru obvyklou v majetkových
sporech mezi sourozenci. Tímto zastupováním není jeho vztah k JUDr. Ladislavu Sedlákovi
nijak ovlivněn. K věci samé a účastníkům řízení žádný vztah nemá.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
- 2 -
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1
Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), je garance toho, aby ve věci
rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním
z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů
a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní
psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu
řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně
referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však
v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního
rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat také v rovině objektivní.
Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví
vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které
by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce disponuje určitým,
nikoliv nezaujatým, vztahem k věci, případně účastníkům.
Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze
na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho
nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu
zkoumání, ale rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska
objektivního. To znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto.
Nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení,
nýbrž i z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou.
V projednávané věci jde o posouzení nestrannosti soudce ve věci, kdy tento soudce
zastupuje jako obecný zmocněnec svoji manželku v několika věcech vedených u Okresního
soudu v Havlíčkově Brodě a právní zástupce žalobců zastupuje v těchto věcech protistranu,
přičemž se jedná o majetkové spory v rodině účastníků, které jsou doprovázeny poměrně
značným emočním napětím.
V projednávané věci se sice tento soudce necítí subjektivně podjatý ve vztahu k věci,
k účastníkům řízení či jejich zástupci, ale tato skutečnost nic nemění na tom, že u něj
objektivitě existuje určitý vztah k právnímu zástupci žalobců. Reálně zde jsou tedy dány
okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že tento soudce
určitým, nikoliv nezaujatým, vztahem k právnímu zástupci žalobců disponuje.
- 3 - č. j. Nao 14/2005 - 24
Proto Nejvyšší správní soud námitce podjatosti soudce vyhověl a rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. června 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu