ECLI:CZ:NSS:2005:NAO.17.2005:66
sp. zn. Nao 17/2005 - 66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobkyně: O. M., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
5. 4. 2004, č. j. OAM-6495/VL-10-HA14-2003, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudkyně
JUDr. Moniky Javorové z projednávání a rozhodování věci, vedené u Krajského soudu
v Ostravě pod sp.zn. 24 Az 286/2004,
takto:
Soudkyně JUDr. Monika Javorová není v y l o u č e n a z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Az 286/2004.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u věcně a místně příslušného Krajského soudu v Ostravě žalobu
proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo vysloveno neudělení azylu podle
§12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a skutečnost,
že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Dne 25. 5. 2005 vznesla žalobkyně námitku podjatosti soudkyně JUDr. Moniky
Javorové dle §8 odst. 5 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.).
Námitka podjatosti je odůvodněna tím, že dne 20. 5. 2005 žalobkyně požádala Krajský
soud v Ostravě o odložení ústního jednání určeného na den 25. 5. 2005 na 13:00 hod.,
protože manželka jejího zástupce je těhotná, ve dnech 19. 5. 2005, 21. 5. 2005 a 22. 5. 2005
má termíny porodu a dne 25. 5. 2005 bude pobývat v porodním oddělení Nemocnice
s poliklinikou v Mostě. Její zástupce z toho důvodu bude muset pečovat o tři své nezletilé děti
ve věku 2 roky, 3 roky a 6 let, které v rodině má a z toho důvodu nebude moci se dostavit
ke shora uvedenému ústnímu jednání do Ostravy. Dodala k tomu, že se ústního jednání
ve věci chce osobně zúčastnit, avšak pouze za přítomnosti svého zástupce. K žádosti
předložila kopii první stránky těhotenské karty manželky svého zástupce. Protože do dne
24. 5. 2005 neobdržela od Krajského soudu v Ostravě žádné sdělení o své žádosti o odložení
- 2 -
č. j. 17/2005 - 67
ústního jednání, zavolala soudkyni osobně. Tato však byla u tohoto telefonického pohovoru
velice nervózní a sdělila žalobkyni, že těhotenství manželky jejího zástupce ji nezajímá,
že je to problém žalobkyně a ať sobě najde jiného zástupce a k jednání určenému na den
25. 5. 2005 se dostaví. Rovněž žalobkyni obvinila, že tuto skutečnost soudu sdělila
na poslední chvíli účelově, protože o těhotenství manželky svého zástupce už věděla dřív.
Žalobkyně z tohoto pohovoru nabyla dojmu, že nemá ráda žadatele o azyl a jejich věci
neposuzuje objektivně, proto má důvodné obavy, že její žaloba bude zamítnuta bezdůvodně
a tím pádem bude žalobkyni bezdůvodně odmítnuto právo na azyl zaručeno čl. 43 Listiny
základních práv a svobod.
Soudkyně JUDr. Monika Javorová se k podané námitce podjatosti vyjádřila tak,
že je snahou senátu vyřizovat žaloby ve věcech azylu přednostně. Tato konkrétní věc byla
připravena k rozhodnutí již v létě 2004, avšak nejprve žalobkyně navrhla delegaci vhodnou
(č. l. 26), po negativním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo nařízeno jednání
na 11. 4. 2005 (č. l. 38). Žalobkyně reagovala tím, že řízení by mělo být přerušeno do doby,
než Ústavní soud rozhodne o její stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ve věci delegace vhodné (č. l. 40), a poté, kdy byla soudem informována, že řízení nebude
přerušeno (č. l. 44), požádala o odročení nařízené jednání, neboť, jak uvedla, náhle a těžce
onemocněla (č. l. 50). Vzhledem k tomu, že žalobkyně zároveň doložila nemocenský lístek,
bylo jednání odročeno na 25. 5. 2005, o termínu jednání věděl obecný zmocněnec žalobkyně
od 13. 4. 2005, žalobkyně nejpozději od 15. 4. 2005 (č. l. 53). Dne 20. 5. 2005 předala
žalobkyně k poštovní přepravě další žádost o odročení jednání (došlou soudu dne 23. 5. 2005
– viz č. l. 55, 57), doplněnou dne 24. 5. 2005 faxovým podáním stejného znění, a také žádala
o odročení jednání telefonicky přímo (č. l. 60). S ohledem na dostatečný časový předstih, od
kdy žalobkyně a její obecný zmocněnec věděli o termínu jednání, a s ohledem na důvod
uvedený v žádosti o odročení (péče o nezletilé děti – manželka obecného zmocněnce bude
pravděpodobně v porodnici – tj. z hlediska obecného zmocněnce činnost zastupitelná),
informovala žalobkyni do telefonu, že neshledává důvod pro odročení jednání. Následovala
písemná námitka podjatosti, podaná u soudu v den jednání – 25. 5. 2005. Žalobkyni osobně
nezná, nemá k ní ani k jiným účastníků řízení při přezkumu této azylové věci žádný jiný vztah
než vztah soudce k přidělené věci.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru,
že není důvodná.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl.
Pokud žalobkyně zpochybňuje nepodjatost a nezávislost soudkyně JUDr. Moniky Javorové
z důvodu její neochoty znovu a opětovně odročit nařízené ústní jednání, nejde o okolnost
způsobilou vyvolat důvod pochybnosti o nepodjatosti této soudkyně.
- 3 -
č. j. Nao 17/2005 - 68
Rovněž sama soudkyně se vyjádřila tak, že nemá k účastníkům žádný vztah, a stejně
tak nemá žádný vztah ani k věci samé.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce
na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo
dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může
být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah
ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup,
kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy
do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný
pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho,
že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako pilíře
demokratické společnosti.
Shora rekapitulovaný důvod, tvrzený žalobkyní, však tohoto charakteru není.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudkyně JUDr. Monika
Javorová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§53 odst. 3
s. ř. s. a contr.).
V Brně dne 27. června 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu