ECLI:CZ:NSS:2005:NAO.2.2005:299
sp. zn. Nao 2/2005 - 299
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce M. K.,
zastoupeného JUDr. Martou Ježdíkovou, advokátkou se sídlem Valdštejnská 381, Liberec II,
proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, ve věci
námitky podjatosti uplatněné žalobcem proti soudcům JUDr. Radanu Malíkovi a JUDr.
Václavu Novotnému v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Praze ze dne 11. 6. 2003, č. j. 42 Ca 206/2000 - 200,
takto:
Soudci JUDr. Radan Malík a JUDr. Václav Novotný nejsou v y l o u č e n i
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 3 Ads 48/2003.
Odůvodnění:
Žalobce podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
11. 6. 2003, č. j. 42 Ca 206/2000 - 200, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze ze dne 18. 6. 2001, č. 670 416 2234.
Podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu projednává tuto věc, která je vedena
pod sp. zn. 3 Ads 48/2003, senát složený z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jiřího Vyvadila. Předtím, než došlo k dočasnému přidělení
JUDr. Vyvadila k Nejvyššímu správnímu soudu, byl namísto něho podle rozvrhu práce
členem senátu, příslušného k rozhodnutí ve věci, JUDr. Václav Novotný.
K vyrozumění o složení senátu ze dne 15. 9. 2004 vznesl žalobce ve svém podání ze dne
21. 9. 2004 včas námitku podjatosti soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Václava
Novotného, kterou odůvodnil tak, že požaduje složení senátu ze soudců ženského pohlaví;
k mužům, jak uvedl, nemá důvěru.
- 2 -
JUDr. Malík ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný poměr k věci,
účastníkům či jejich zástupcům. Totéž uvedl i JUDr. Novotný a dodal, že se necítí být podjatý
ani z důvodu, který uvedl žalobce.
Předseda soudu předal věc v souladu s §8 odst. 5 s. ř. s. a pravidly určenými v rozvrhu
práce příslušnému senátu k rozhodnutí o námitce podjatosti (srov. též rozhodnutí
č. 49/2004 Sb. NSS). Ten shledal, že námitka není důvodná.
Podle §8 odst. 1 věty první s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce
tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti
a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování
soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Tak, jak zákon příslušnost soudu
a soudce v určité věci stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu
(soudci) příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Jen za dodržení těchto pravidel bude zachována
a naplněna ústavní zásada zákazu odnětí zákonnému soudci (čl. 36 odst. 1 věta první Listiny
základních práv a svobod).
Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti v tom, že JUDr. Malík a JUDr. Novotný jsou muži,
přičemž mužům nedůvěřuje, pak tato skutečnost podle §8 odst. 1 věty první s. ř. s. nemůže
být důvodem k jejich vyloučení. Pohlaví soudce, stejně tak například jeho věk, sexuální
orientace nebo rasová, etnická či národnostní příslušnost nemohou být samy o sobě důvodem
podjatosti. Jedná se totiž o v zásadě nezměnitelné charakteristiky osoby soudce, které jsou
vlastní všem lidem a které - jakkoli jistě v nikoli bezvýznamné míře formují či mohou
formovat názory, postoje a hodnotovou orientaci konkrétní osoby - samy o sobě zpravidla
neovlivňují vztah soudce k věci, kterou rozhoduje. Tento vztah by sice mohly za určitých
okolností ovlivňovat, ovšem zpravidla jen tehdy, kdyby věc soudcem projednávaná se
(přímo či nepřímo) dotýkala některé z těchto charakteristik nebo s ní souvisela, a to takovým
způsobem a tak intenzívně, že by daný soudce nedokázal ve vztahu ke svému rozhodování
v konkrétním případě od svého pohlaví, věku, sexuální orientace, rasové, etnické
či národnostní příslušnosti nebo jiné obdobné charakteristiky a od tím ovlivněných názorů,
postojů a zastávaných hodnot v míře potřebné pro zachování nestrannosti a nezávislosti
rozhodování abstrahovat. V případě námitky podjatosti vznesené žalobcem však není
ani náznaku takového ovlivnění soudců, kteří mají či měli věc podle rozvrhu práce
rozhodovat. Naopak, z podání žalobce je patrné, že nedůvěra a předpojatost vůči osobám
určitého pohlaví je v daném případě vlastní toliko jemu samotnému; žalobce ostatně ani
neuvádí konkrétní skutečnosti, které by dávaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti
v konkrétním případě proto, že jsou mužského pohlaví.
- 2 -
Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů rozhodl, že JUDr. Malík
a JUDr. Novotný nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. 2. 2005
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu