ECLI:CZ:NSS:2005:NAO.3.2005:110
sp. zn. Nao 3/2005 - 110
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.Václava
Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
žalobce B. V., proti žalovanému 1) Úřadu práce Kutná Hora, se sídlem Kutná Hora,
Benešova 70, a 2) Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, náměstí
Palackého 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o návrhu žalobce na
vyloučení soudců JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové a JUDr. Olgy Píšové
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca
25/2003,
takto:
Soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová nejsou
vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn.
44 Ca 25/2003.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 17. 2. 2003 se žalobce domáhá
ochrany proti nečinnosti Úřadu práce Kutná Hora a Ministerstvu práce a sociálních věcí s tím,
aby žalovaným bylo uloženo buď obnovit ve smyslu §62 zákona č. 71/1967 Sb., o správním
řízení (dále jen správní řád), správní řízení ukončené pravomocným rozhodnutím MPSV
ze dne 12. 11. 1992, č. j. SSZ-6623/26813, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce
a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce Kutná Hora ze dne 1. 10. 1992, č. j. 2117/1992 ve věci
vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání, nebo přezkoumání těchto rozhodnutí
mimo odvolací řízení ve smyslu §65 správního řádu.
Námitku podjatosti soudkyň JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové a JUDr. Olgy
Píšové dle §8 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) vznesl žalobce již při
podaní kasační stížnosti ze dne 5. 1. 2004, o této námitce rozhodl Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 5. 3. 2004, č. j. Nao 1/2004 - 72 tak, že jmenované soudkyně nejsou
z projednání a rozhodnutí věci vyloučeny.
Dne 1. 12. 2004 podal žalobce kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze
ze dne 22. 11. 2004, č. j. 44 Ca 25/2003 - 103, součástí kasační stížnosti je i námitka
podjatosti soudkyň JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové a JUDr. Olgy Píšové dle §8
s. ř. s.
Námitka podjatosti soudkyň je odůvodněna tím, že žalobce podal dne 9. 11. 2004
na jmenované soudkyně trestní oznámení pro prokázané nezákonné jednání a porušení
soudcovské nezávislosti.
Soudkyně JUDr. Stránská, JUDr. Havlová a JUDr. Píšová se k podané námitce
podjatosti vyjádřily tak, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by byly
z projednávání a rozhodnutí ve věci sp. zn. 44 Ca 25/2003 vyloučeny. Současně shodně
výslovně uvedly, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci, nejsou
součinné s komunální sférou v místě bydliště žalobce a nepodílí se na žádné represi ve vztahu
k žalobci.
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl
k závěru, že námitky podjatosti soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové
v předmětné věci nejsou důvodné.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Pokud
žalobce zpochybňuje nepodjatost a nezávislost soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové
a JUDr. Píšové, považuje Nejvyšší správní soud za důležité uvést, že již jednou námitku
podjatosti ve vztahu ke jmenovaným soudkyním v této věci posuzoval, přičemž ji neshledal
důvodnou (viz usnesení NSS č. j. Nao 1/2004 - 72 ze dne 5. 3. 2004). Ke stejnému závěru
dospěl i v tomto případě.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce
na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo
dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být
založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah
ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu
nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce
totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal,
nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Shora rekapitulované důvody, tvrzené ze strany žalobce, však tohoto charakteru
nejsou.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudkyně
JUDr. Stránská, JUDr. Havlová a JUDr. Píšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí
věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
a contr. s ř. s.).
V Brně dne 1. 3. 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu