ECLI:CZ:NSS:2006:1.AFS.35.2005
sp. zn. 1 Afs 35/2005 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně T. B., s. r. o.,
proti Finančnímu ředitelství v Brně, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
20. 2. 2004, č. j. : 8015/2002/FŘ/120, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2004, č. j. 31 Ca 45/2004-30,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením krajského soudu byla odmítnuta žaloba, kterou žalobkyně
brojila proti citovanému rozhodnutí žalovaného, jímž dle §55b zákona č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nepovolil přezkoumání dodatečného
platebního výměru Finančního úřadu v Boskovicích ze dne 17. 12. 2001,
č. j. 39543/01/284970/2850.
Ve včas podané kasační stížnosti žalobkyně uvedla, že ji podává z důvodu
§103 odstavec 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dodala toliko, že krajský soud nepostupoval
v souladu se zákonem a jeho usnesení má vady řízení. Proto navrhla jeho zrušení a vrácení
věci krajskému soudu k dalšímu řízení. Kasační stížnost byla podepsána Mgr. M.U.,
advokátním koncipientem advokáta JUDr. Bohumíra Zídka.
Krajský soud usnesením ze dne 29. 11. 2004 č. j. 31 Ca 45/2004-44 vyzval žalobkyni
k odstranění vad kasační stížnosti. Požadoval konkretizaci důvodu kasační stížnosti
a předložení jejího stejnopisu řádně podepsaného žalobkyní nebo jejím advokátem.
V souvislosti s tím vyzval žalobkyni, aby soudu předložila plnou moc udělenou advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Současně žalobkyni poučil o povinném zastoupení
advokátem v souladu s §105 odst. 2 s. ř. s. Žalobkyně byla také informována o případných
následcích nevyhovění výzvě ve stanovené lhůtě, tedy o možnosti odmítnutí jejího podání.
Žalobkyně na tuto výzvu soudu nereagovala.
Nejvyšší správní soud se v prvé řadě musel zabývat náležitostmi podané kasační
stížnosti. Podle §102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Jde o mimořádný opravný prostředek,
který lze podat jen z důvodů výslovně uvedených v §103 s. ř. s. a jenž je koncipován
na principu nutného konkrétního tvrzení stěžovatele, v čem krajský soud,
který věc projednával a rozhodl, ve svém rozhodnutí pochybil. Výčet možných tvrzení
a tedy důvodů, pro které se stěžovatel může obrátit s kasační stížností na Nejvyšší správní
soud, je obsažen pod písm. a) až e) tohoto ustanovení. Důvody uvedenými v kasační stížnosti
je Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost tedy vždy musí
obsahovat konkrétní tvrzení nezákonnosti napadeného rozhodnutí. soudu.
Žalobkyně podala kasační stížnost z důvodů uvedených v písm. e), tedy z důvodu
nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. Formální odkaz
na toto ustanovení však nenaplnila žádným dalším upřesňujícím tvrzením, ačkoliv k tomu
byla soudem vyzvána. Neuvedla tedy, v čem konkrétně spatřuje nezákonnost rozhodnutí,
z jakých faktů tento její názor pramení, v čem přesně měl krajský soud pochybit. S ohledem
na vázanost Nejvyššího správního soudu důvody kasační stížnosti, nemůže ten sám případné
vady vyhledávat. Bez této bližší konkretizace ale nelze vyjít z toho, že by kasační důvod
podle §103 odst. 1 písm. e) byl vůbec uplatněn a nemůže tak být shledán naplněným.
Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se o jiné důvody, než které jsou uvedeny
v §103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí
má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§104 odst. 4 s. ř. s.).
V daném případě žalobkyně v kasační stížnosti uvedla tvrzení,
která bez jejich konkretizace nelze podřadit pod žádný z důvodů uvedených v §103 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud ji proto jako nepřípustnou odmítl (§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. za použití
§120 s. ř. s.)
Obiter dictum Nejvyšší správní soud uvádí, že v daném případě nebylo rovněž
prokázáno, že by žalobkyně byla v řízení o kasační stížnosti řádně zastoupena za podmínek
stanovených v §105 odst. 2 s. ř. s. Advokát JUDr. Bohumír Zídek, který zastupoval
žalobkyni v řízení o žalobě, totiž v řízení o kasační stížnosti za žalobkyni nejednal.
Kasační stížnost byla podepsána jeho koncipientem, ale tato osoba nemůže s odkazem
na §25 odst. 2 občanského soudního řádu (za použití §64 s. ř. s.) a na §26 odst. 2 zákona
č. 85/196 Sb., o advokacii, v řízení před Nejvyšším správním soudem advokáta při úkonech
právní pomoci zastoupit. Protože procesní následky tohoto pochybení by v důsledku
byly totožné se shora učiněným závěrem, Nejvyšší správní se jimi pro nadbytečnost
již v podrobnostech nezabýval.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.),
podle něhož žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. května 2006
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu