ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.139.2005
sp. zn. 1 Azs 139/2005 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: L. Z.,
zastoupené JUDr. Alenou Lasotovou, advokátkou se sídlem Ostrava, Přívozská 10,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2004, č. j. OAM-2256/VL-20-03-2004, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2005,
č. j. 61 Az 140/2004–24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupkyni žalobkyně se odměna za zastupování nepřiznává .
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 12. 7. 2004, č. j. OAM-2256/VL-20-03-2004, žalovaný zamítl
žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Žalobkyně rozhodnutí žalovaného napadla žalobou, kterou Krajský soud v Ostravě
zamítl podle §78 odst. 7 s. ř. s. rozsudkem ze dne 29. 3. 2005.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas kasační stížnost
založenou na důvodech dle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Konkrétně uvedla, že krajský
soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem. Lze shledat vážná
pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Krajský soud projednal věc v rozporu se
zákonem o azylu. Navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského
soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dále požádala o ustanovení právního zástupce
a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Usnesením ze dne 28. 8. 2006 krajský soud ustanovil žalobkyni zástupkyní pro řízení
o kasační stížnosti advokátku JUDr. Alenu Lasotovou.
Týmž usnesením byla stěžovatelka vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne
doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost tak, aby uvedla v jakém rozsahu a z jakých
důvodů dle §103 odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí napadáno a uvedla datum, kdy jí bylo napadené
rozhodnutí doručeno. Stěžovatelka byla poučena o tom, že nebude-li kasační stížnost
ve stanovené lhůtě doplněna, bude kasační stížnost odmítnuta. Stěžovatelčině advokátce bylo
usnesení řádně doručeno dne 11. 9. 2006, stěžovatelce pak dne 13. 9. 2006. Ve stanovené
lhůtě však vady podání odstraněny nebyly.
Takovou kasační stížnost nelze věcně projednat a bylo třeba ji odmítnout.
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s., pokud je podání
nemá, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. Předmětná kasační stížnost neobsahovala
tvrzení, z jakých důvodů stěžovatel rozsudek napadá. Přičemž kasační stížnost lze podat jen
z důvodů výslovně uvedených v §103 s. ř. s. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je
Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost tedy vždy musí
obsahovat tvrzení nezákonnosti napadeného rozhodnutí, a to po skutkové i právní stránce.
Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v §103 odst. 1 s. ř. s. je
přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení
(zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Ze znění kasační stížnosti však musí
být seznatelné důvody, které odpovídají zákonným kasačním důvodům.
V daném případě stěžovatelka pouze označila jako důvody pro podání kasační stížnosti
§103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a obecně konstatovala, že krajský soud posoudil uvedenou
kauzu v rozporu s platným právním řádem a se zákonem o azylu, a že lze shledat vážná
pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Takové tvrzení bez uvedení konkrétních
skutečností, tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení nesprávně posoudil,
resp. jakých vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé se soud
dopustil, v čem případně spočívala zmatečnost řízení před soudem, nebo jakých vad řízení
se dopustil žalovaný, je však stiženo nemožností jejich přezkoumání kasačním soudem.
Jde o námitky jen formální, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady nemůže ani Nejvyšší
správní soud namísto stěžovatelky sám aktivně vyhledávat, protože vymezení rozsahu kasační
stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovatelce v důsledku dispoziční zásady,
která ovládá řízení o kasační stížnosti.
Podání stěžovatelky tedy zákonné náležitosti neobsahovalo, krajský soud ji proto
správně vyzval k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu. Neodstranění
vad podání (chybějící kasační důvody) brání věcnému vyřízení kasační stížnosti a v řízení
nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5 za použití
§120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Podle §35 odst. 7 ve spojení s §120 s. ř. s. zástupci stěžovatele, jež mu byl soudem
ustanoven, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. V předmětné věci soud
ustanovené zástupkyni odměnu za zastupování nepřiznal, neboť z obsahu soudního spisu
vyplývá, že nevykonala žádný úkon právní služby, za který odměna náleží (§11 vyhlášky
č. 177/1996 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2006
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu