ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.16.2006
sp. zn. 1 Azs 16/2006-40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Karla
Šimky v právní věci žalobkyně: N. L., zastoupené JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou se
sídlem Tovaryšský vrch 1358/3, 460 01 Liberec 1, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se
sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2004,
č. j. OAM-3328/VL-07-03-2004, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2005, č. j. 61 Az 219/2004 – 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 7. 12. 2004 zamítl žalovaný žádost žalobkyně o udělení azylu
jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou; tu však Krajský soud v Ostravě zamítl
rozsudkem ze dne 14. 11. 2005.
Proti tomuto rozsudku brojila žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností, v níž namítla,
že jí nebyla doručena výzva krajského soudu ve smyslu §51 s. ř. s., resp. pokud jí byla
doručena, byla sepsána v českém jazyce, kterému žalobkyně nerozumí a není schopna ani číst
text, který není v azbuce. Stěžovatelka se tak nemohla dostavit k soudnímu jednání, čímž byla
porušena její zákonná práva. Tato vada mohla přivodit nezákonné rozhodnutí ve věci samé;
stěžovatelka proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského
soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně stěžovatelka požádala o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti; tato žádost se však – s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala
bezpředmětnou.
Kasační stížnost je přípustná; Nejvyšší správní soud se proto ve smyslu §104a s. ř. s.
zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatelky. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti
ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze přitom pro stručnost odkázat
např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Námitkou spočívající v tom, že účastníku řízení před soudem nebyla doručena výzva
podle §51 s. ř. s., resp. mu taková výzva doručena byla, ovšem v českém jazyce, se Nejvyšší
správní soud dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 16. 6. 2005,
č. j. 1 Azs 223/2004 - 32, www.nssoud.cz, v rozsudku ze dne 14. 7. 2005,
č. j. 3 Azs 119/2005 - 77, publikovaném pod č. 686/2005 Sb. NSS, nebo v rozsudku ze dne
17. 8. 2005, č. j. 1 Azs 7/2005 - 39, www.nssoud.cz. Nutno dodat, že Nejvyšší správní soud
neshledal ani žádné pochybení krajského soudu, které by bylo natolik intenzivní, že by mohlo
přivodit odlišnost rozhodnutí ve věci samé, a které by tak založilo přijatelnost kasační
stížnosti.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na námitku, kterou stěžovatelka vznesla v kasační stížnosti. Kasační
stížnost tedy svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky; Nejvyšší
správní soud ji proto shledal ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu
ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2006
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu