ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.29.2006
sp. zn. 1 Azs 29/2006 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: R. T.,
zastoupeného opatrovnicí Ludmilou Vavrečkovou, pracovnicí Krajského soudu v Ostravě,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,
170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 21. 2. 2004, č. j. OAM-3802/VL-19-ZA08-2003,
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 4. 2005,
č. j. 24 Az 191/2004-25,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 5. 3. 2004 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného
ze dne 21. 2. 2004, jímž mu nebyl udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu.
Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl rozsudkem ze dne 14. 4. 2005.
Žalobce napadl rozsudek krajského soudu včasnou kasační stížností, v níž požádal
i o ustanovení zástupce pro kasační řízení. Krajský soud nato zaslal žalobci formulář
prohlášení o majetkových poměrech, a to na adresu v Ž., okr. M. B., kterou žalobce označil
v kasační stížnosti. Zásilka, kterou se poštovní doručovatel pokusil doručit dne 25. 7. 2005, se
však vrátila jako nedoručená s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Soud proto
požádal cizineckou policii o informaci o současném pobytu žalobce a zjistil, že od 11. 7. 2005
je žalobce hlášen na adrese u pana M. T., L. – V. 49, okr. M. B. Ani další pokus o doručení
formuláře na tuto novou adresu dne 29. 8. 2005 však nebyl úspěšný: i na této adrese byl
žalobce, resp. jeho ubytovatel, neznámý. Usnesením ze dne 7. 9. 2005 proto krajský soud
ustanovil žalobci opatrovnici; usnesením ze dne 4. 11. 2005 pak zamítl jeho žádost
o ustanovení zástupce a usnesením ze dne 16. 12. 2005 jej vyzval k tomu, aby ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou advokátu, který jej bude
zastupovat v řízení o kasační stížnosti. Opatrovnice převzala usnesení dne 10. 1. 2006; po
marném uplynutí stanovené lhůty pak krajský soud předložil věc Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a řízení zastavil
z následujících důvodů:
Podle §33 zákona o azylu soud zastaví řízení, jestliže nelze zjistit místo pobytu
žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí
ve věci.
Krajský soud v průběhu řízení o kasační stížnosti doručoval žalobci nejprve na adresu,
kterou žalobce v kasační stížnosti sám označil, a když neuspěl, na adresu zjištěnou dotazem
u cizinecké policie (kterou žalobce musel předtím cizinecké policii sám sdělit); ani na jedné
z těchto adres však žalobce nebyl znám. Nejpozději od 25. 7. 2005, kdy se soud poprvé
pokusil žalobci doručit formulář prohlášení o majetkových poměrech, tak bylo místo
jeho pobytu neznámé a do okamžiku rozhodování Nejvyššího správního soudu
se na této situaci nic nezměnilo. Dalšímu řízení a rozhodnutí ve věci přitom brání skutečnost,
že žalobce není zastoupen advokátem, což je jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti.
Žalobcově žádosti o ustanovení zástupce nemohl soud vyhovět: žalobce totiž soudu
nesdělil svou aktuální adresu, a soud se tak nemohl informovat o jeho majetkových poměrech,
jejichž posouzení je při rozhodování o ustanovení zástupce nezbytné. Soud nemohl žalobce
po zamítnutí jeho žádosti ani účinně vyzvat k tomu, aby si zástupce sám zvolil,
protože na nejnovější ohlášené adrese rovněž nebyl znám. Jelikož tedy nebylo možné doručit
žalobci usnesení vyzývající jej k doložení plné moci advokáta, zůstává žalobce i nadále
nezastoupen; ve věci tak není dána jedna z podmínek řízení, jejíž splnění je nezbytné pro to,
aby soud mohl o věci nadále vést řízení a rozhodnout o ní. Nedostatek této podmínky řízení
by se žalobcovou součinností patrně bylo možno odstranit; protože však žalobce nesdělil
cizinecké policii skutečné a aktuální místo svého pobytu, jak mu ukládá zákon, a ani soudu
se tento údaj nepodařilo zjistit, neumožnil soudu vyzvat jej k nápravě tohoto nedostatku.
Skutečnost, že žalobce není zastoupen advokátem, je tak překážkou,
pro niž se Nejvyšší správní soud nemůže kasační stížností věcně zabývat
(tj. - v dikci ustanovení §33 zákona o azylu – vydat „rozhodnutí ve věci“). Nejvyšší správní
soud proto zastavil řízení o kasační stížnosti podle §33 zákona o azylu a §47 písm. c) s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. března 2006
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu