ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.152.2006
sp. zn. 2 Azs 152/2006 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky
a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: R. Ch zastoupeného Mgr. Lilianou
Balašovou Vochalovou, advokátkou se sídlem Praha 2, I. P. Pavlova 3, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2006,
č. j. 59 Az 6/2006 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou včas ke Krajskému soudu v Ostravě se žalobce jako
stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, kterým byla
odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2006,
č. j. OAM-14/VL-07-04-2006. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl stěžovatelovu žádost
o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o azylu). Krajský soud jeho žalobu odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť neobsahovala žádný žalobní
bod a nebyla tak způsobilá k věcnému projednání.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí krajského soudu bylo vydáno po nabytí účinnosti
zákona č. 350/2005 Sb. (tj. po 13. 10. 2005), postupoval zdejší soud již podle s. ř. s. ve znění
novelizovaném uvedeným zákonem. Nejprve se však Nejvyšší správní soud musel zabývat
tím, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. V případě, že by shledal kasační
stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle §104a s. ř. s. Kasační
stížnost však byla shledána nepřípustnou, neboť se opírá jen o jiné důvody, než o ty které jsou
uvedeny v §103 s. ř. s.
Podle §102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení
soudního rozhodnutí. Podle §103 odst. 1 s. ř. s. je možno kasační stížnost podat pouze
z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který kasační stížnost opírá, musí stěžovatel
v kasační stížnosti uvést (§106 s. ř. s.). Z podstaty věci (jde o návrh na zrušení pravomocného
rozhodnutí soudu) vyplývá, že důvody kasační stížnosti směřují vůči postupu soudu:
stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky
soudem (písm. a/ §103 odst. 1 s. ř. s.), popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo
takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit
(písm. b/ citovaného ustanovení), dále s. ř. s. považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost
řízení před soudem (písm. c/ citovaného ustanovení), vady soudního řízení, pokud mohly mít
za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé (písm. d/ citovaného ustanovení) a konečně
může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby
nebo o zastavení řízení (písm. e/ citovaného ustanovení).
Podle ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen
o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s.
V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti výslovně uvádí, že ji podává
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Konkrétně však pouze namítá,
že se krajský soud nezabýval tím, zda žalovaný postupoval v řízení tak, aby byl zjištěn stav
věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a nezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro
udělení azylu podle §14 zákona o azylu. Stěžovatel má za to, že v jeho případě humanitární
důvody shledány být měly a soud pochybil, pokud se touto otázkou ve svém rozhodnutí
nezabýval.
Stěžovatel tedy v kasační stížnosti namítá, že krajský soud nedostatečně přezkoumal
správní rozhodnutí v rozsahu neudělení humanitárního azylu podle §14 zákona o azylu;
pokud by se krajský soud zabýval správním rozhodnutím věcně, pak by taková námitka byla
podřaditelná pod důvod uvedený v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. O takový případ však nejde,
neboť krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl žalobu pro nedostatek podmínek řízení
a věcí samou se vůbec nezabýval. Stěžovatel tak v kasační stížnosti uvádí důvod, který
nesměřuje proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí; neuvádí, v čem spočívalo pochybení
soudu, které by mělo být důvodem, jehož oprávněnost by měl Nejvyšší správní soud
posuzovat. Takovým důvodem by v posuzované věci mohla být pouze tvrzená nezákonnost
rozhodnutí o odmítnutí žaloby, pokud by stěžovatel zpochybnil závěr soudu o tom, že jeho
žaloba neobsahuje žádný žalobní bod ve smyslu §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť to byla
jediná otázka, kterou krajský soud v daném řízení posuzoval. Jen k tomu lze upínat důvody
kasační stížnosti, neboť ty vždy musejí odrážet rozhodnutí soudu. Jestliže stěžovatel napadá
postup soudu týkající se věcného přezkumu správního rozhodnutí (tvrdí, že mu měl být
humanitární azyl udělen a že to soud řádně nezkoumal), který vůbec neproběhl, uvádí jiné
důvody, než které připouští §103 odst. 1 s. ř. s., a zatěžuje tak kasační stížnost vadou, která
způsobuje její nepřípustnost podle §104 odst. 4 s. ř. s.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud nezjistil žádné důvody, které by měly vést
k užití §109 odst. 3 s. ř. s., jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační
stížnosti (nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního,
nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu), odmítl kasační stížnost jako nepřípustnou podle
§46 odst. 1 písm. d), §120 s. ř. s.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. prosince 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu