ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.201.2005
sp. zn. 2 Azs 201/2005 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: N.
V., zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2005,
č. j. 55 Az 69/2004 - 32,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně dne 14. 7. 2005 se žalobce jako stěžovatel domáhá
zrušení shora označeného rozsudku krajskéh o soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 3. 2004, č. j. OAM-392/VL-18-ZA04-2004.
Tímto rozhodnutím stěžovateli nebyl udělen azyl pro nesplnění podmínek uvedených
v §12, §13 odst. 1, 2 a 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a bylo vysloveno, že se na něho
nevztahuje překážka vycestování podle §91 citovaného zákona.
Ze spisu vyplynulo, že rozsudek byl stěžovateli doručován v souladu s §46 odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), §42 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) dne 3. 5. 2005, a to na adresu P. s. Z.,
kde byl stěžovatel hlášen k pobytu a kde se také zdržoval. Rozsudek byl na žádost stěžovatele
uložen na poště bez předchozího pokusu o doručení a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si
jej vyzvedl (§46 odst. 3 a §50c odst. 1 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s.). Ten tak ale neučinil a
kopii rozsudku si vyzvedl osobně u krajského soudu až dne 13. 7. 2005.
V kasační stížnosti však stěžovatel uvedl, že mu napadený rozsudek nebyl řádně
doručen a lhůta k podání kasační stížnosti je tak v jeho případě zachována. Žádné bližší
skutečnosti však nesdělil. Krajský soud jej proto usnesením ze dne 15. 12. 2005 vyzval,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení doplnil kasační stížnost tak, aby bylo zřejmé v čem
spatřuje pochybení v doručování napadeného rozsudku a z jakých důvodů se domnívá,
že lhůta k podání kasační stížnosti je zachována. Stěžovatel byl rovněž poučen o tom,
že nevyhoví-li této výzvě, jeho kasační stížnost bude odmítnuta. Uvedené usnesení bylo
stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce doručeno dne 2. 1. 2006. Ve stanovené lhůtě sice
stěžovatel odevzdal ke krajskému soudu doplnění kasační stížnosti, požadované informace
ale nesdělil a výzvě tak nevyhověl. K doručování napadeného rozsudku zde totiž pouze uvedl,
že mu byl doručen dne 13. 7. 2005. Není možné se tak stěžovatelovou nekonkrétní námitkou
zabývat.
Vzhledem k tomu, že ani Nejvyšší správní soud neshledal v doručování rozsudku
žádnou nezákonnost - vycházel přitom z údajů uvedených na doručence, která je veřejnou
listinou - je třeba za den doručení považovat desátý den poté, co byl rozsudek uložen na poště
a adresátovi zanechána výzva k jeho vyzvednutí, bez ohledu na to, zda se adresát o uložení
dozvěděl či nikoliv (§50c odst. 4 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s.). Označený rozsudek byl uložen
na poště v úterý 3. 5. 2005 a poslední den lhůty k vyzvednutí písemnosti připadá na pátek
13. 5. 2005, který se také považuje za den doručení. Skutečnost, že stěžovatel převzal kopii
rozsudku až dne 13. 7. 2005, je právně bezvýznamná a nemá na den doručení žádný vliv.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená
podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo -li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní
licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy pátek 13. 5. 2005.
Poslední den lhůty připadá na pátek 27. 5. 2005, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti
marně uplynula. Kasační stížnost podaná až dne 14. 7. 2005, tedy byla podána opožděně.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. b), §120 s. ř. s. odmítnout.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. března 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu