ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.223.2005
sp. zn. 2 Azs 223/2005 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci
žalobkyně: nezl. N. V. H., zastoupena matkou H. T. T. H., právně zastoupena Mgr. Magdou
Havlovou, advokátkou se sídlem Brno, Nové Sady 27, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 7. 2005,
č. j. 56 Az 30/2005 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky Mgr. Magdy Havlové se u r č u je částkou 1075 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní
moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně dne 23. 8. 2005 se žalobkyně, zastoupená
matkou, jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu,
kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 7. 3. 2005,
č. j. OAM-373/VL-01-ZA-03-2005. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta její žádost o udělení
azylu jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o azylu). Rozsudek krajského soudu vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně nenaplnila
žádnou ze zákonných podmínek pro udělení azylu, a že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno
na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu věci a bylo přesvědčivě odůvodněno.
Ze soudního spisu vyplynulo, že napadený rozsudek byl matce stěžovatelky,
jako její zákonné zástupkyni, doručován v souladu s §46 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“) dne 27. 7. 2005, a to na adresu Pobytového střediska Z., kde
byla matka stěžovatelky hlášena k pobytu a kde se také zdržovala. Vzhledem k tomu,
že nebyla v době doručování zastižena, písemnost byla uložena na poště a adresátka byla
vhodným způsobem vyzvána, aby si ji vyzvedla (§46 odst. 3 a §50c odst. 1 o. s. ř.,
§42 odst. 5 s. ř. s.). Podle §50c odst. 4 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s. nebude-li uložená
písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních
rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení,
i když se adresát o uložení nedozvěděl. Označená písemnost byla uložena na poště ve středu
27. 7. 2005 a poslední den lhůty k vyzvednutí písemnosti připadá na sobotu 6. 8. 2005.
Za den doručení se však považuje až pondělí 8. 8. 2005, neboť podle §40 odst. 3 s. ř. s.
připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty
nejbližší následující pracovní den.
Zákonnost doručování vyplynula z doručenky a přípisu vedoucí doručující pošty
ze dne 13. 12. 2005. Doručenka ovšem neobsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti
(chybí tam jméno a příjmení doručovatele, jak požaduje §50f odst. 3 písm. b/ o. s. ř.)
a není tak veřejnou listinou; to znamená, že u údajů na ní uvedených není automaticky
presumována jejich správnost. V daném případě tak bylo třeba zjistit, jakým způsobem bylo
doručováno. Krajský soud proto provedl šetření k tomu, zda bylo doručováno v souladu
se zákonem či nikoliv. K jeho dotazu mu vedoucí Pošty Z. u B. sdělila, že napadený rozsudek
byl doručován doručovatelkou O. P., která ke svému podpisu na doručence opomněla připojit
razítko se jménem (doplnila tak chybějící údaj na doručence) a rovněž potvrdila, že
doručování předmětného rozsudku proběhlo v souladu se zákonem; uvedla totiž, že v době
doručování nebyl adresát zastižen a písemnost byla proto uložena na poště. Zákonnost
doručování je sice nejčastěji dokazována prostřednictvím doručenky, ta však není jediným
prostředkem, kterým lze způsob doručování zjistit. Za situace, kdy doručenka neobsahuje
veškeré zákonem požadované náležitosti, bude na soudu, který písemnost k doručení
odevzdal, aby zjistil, zda bylo doručováno v souladu se zákonem. K tomu pak může použít
různých prostředků, přičemž nejčastěji to bude právě vznesení dotazu na způsob doručení
u doručující pošty. V daném případě tak bylo doručováno v souladu se zákonem a za datum
doručení rozsudku je třeba považovat pondělí 8. 8. 2005. Tento údaj stěžovatelka v kasační
stížnosti nezpochybnila a naopak ho nepřímo potvrdila, neboť uvedla, že napadený rozsudek
nabyl právní moci právě dne 8. 8. 2005. Skutečnost, že si matka stěžovatelky stejnopis
rozsudku převzala u krajského soudu až dne 22. 8. 2005, je právně bezvýznamná a na den
doručení nemá žádný vliv.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená
podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní
licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy pondělí 8. 8. 2005.
Poslední den lhůty připadá na pondělí 22. 8. 2005, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti
marně uplynula. Kasační stížnost podaná až dne 23. 8. 2005, tedy byla podána opožděně.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. b), §120 s. ř. s. odmítnout.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyní advokátka;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 1x 1000 Kč za jeden úkony právní
služby - převzetí a příprava věci a 1x 75 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu
s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b), §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění
pozdějších předpisů, celkem 1075 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. února 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu