ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.24.2006
sp. zn. 2 Azs 24/2006 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky
a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobců: a) M. K., a b) nezl. S. K., zastoupen
matkou: M. K., oba právně zastoupeni Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem
Plzeň, Františkánská 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7,
Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně
ze dne 29. 11. 2005, č. j. 55 Az 275/2004 - 30,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobci jako stěžovatelé brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému
rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 1. 12. 2004, č. j. OAM-2244/VL-10-ZA07-2004. Tímto
rozhodnutím jim nebyl udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §12, §13
odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a bylo rozhodnuto, že se na ně
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 citovaného zákona.
Nejvyšší správní soud se po shledání přípustnosti kasační stížnosti musel zabývat její
přijatelností ve smyslu §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“),
tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy
stěžovatelů. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení odmítnuta
jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti
ve věcech azylu zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, www.nssoud.cz.
Stěžovatelé namítají, že jim měl být azyl udělen kvůli potížím s rodinou bývalého
manžela stěžovatelky, a poukazují k tomu na to, že jejich pronásledování spadá pod čl. 65
Příručky procedur a kriterií pro přiznání postavení uprchlíka. K tomu Nejvyšší správní soud
připomíná, že problematikou obtíží se soukromými osobami a možností udělení azylu
z tohoto důvodu, se již dostatečně zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 10. 3. 2004,
č. j. 3 Azs 22/2004 - 48, či rozsudku ze dne 22. 2. 2005, č. j. 2 Azs 288/2004 - 49
(oba na www.nssoud.cz). Obecné námitky týkající se nedostatečných skutkových zjištění
bez upřesnění konkrétních pochybení správního orgánu byly již předmětem množství
rozhodnutí zdejšího soudu, z poslední doby lze namátkou uvést například rozsudek ze dne
18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/2004 - 61, či rozsudek ze dne 27. 10. 2005,
č. j. 1 Azs 174/2004 - 103 (oba dostupné na www.nssoud.cz). Podobně námitka týkající
se nedostatečného odůvodnění napadeného rozhodnutí a znamenající podle stěžovatel ů
porušení §46 a §47 odst. 3 správního řádu byla již předmětem řady rozhodnutí zdejšího
soudu, například l ze jmenovat rozsudek ze dne 25. 4. 2006, č. j. 5 Azs 277/2005 - 54,
www.nssoud.cz. nebo rozsudek ze dne 23. 2. 2005, č. j. 3 Azs 465/2004 - 104,
www.nssoud.cz, v němž se Nejvyšší správní soud vypořádal i s tím, že není dána
nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu, který neshledal zmíněné vady správního
rozhodnutí. K námitce týkající se vyslovení neexistence překážky vycestování
a nedostatečného odůvodnění této otázky žalovaným a krajským soudem odkazuje Nejvyšší
správní soud na svoje rozhodnutí ze dne 22. 2. 2005, č. j. 2 Azs 288/2004 - 49,
www.nssoud.cz.
Námitka stěžovatelů týkající se perzekuce ze strany státních orgánů, které by byli
v případě návratu do Arménie vystaveni z důvodu svojí žádosti o azyl, není přípustná
(§104 odst. 4 s. ř. s.), neboť ji stěžovatelé neuplatnili v řízení před krajským soudem, ačkoli
tak učinit mohli.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto
okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelů a shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3, §120 s. ř. s., podle
něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu