ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.277.2005
sp. zn. 2 Azs 277/2005 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně:
O. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt.
schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 30. 6. 2005, č. j. 36 Az 14/2005 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně dne 31. 8. 2005 se žalobkyně jako stěžovatelka
domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, kterým byla
odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 1. 2005,
č. j. OAM-3561/VL-10-ZA09-2004. Tímto rozhodnutím nebyl stěžovatelce udělen azyl
pro nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a 14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů. Krajský soud žalobu stěžovatelky podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) odmítl, protože podání stěžovatelky trpělo vadami,
které bránily meritornímu přezkoumání napadeného rozhodnutí a stěžovatelka vady ve lhůtě
stanovené krajským soudem neodstranila.
V kasační stížnosti stěžovatelka uvedla, že napadené usnesení obdržela dne
31. 8. 2005. Ze spisu ale vyplynulo, že toto usnesení bylo stěžovatelce doručováno v souladu
s §46 odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“),
§42 odst. 5 s. ř. s. již dne 4. 8. 2005, a to na adresu Pobytového středisko Z. u B., kde byla
stěžovatelka hlášena k pobytu a kde se také zdržovala. V tento den byla písemnost na žádost
stěžovatelky uložena na poště bez předchozího pokusu o doručení a stěžovatelce byla
zanechána výzva, aby si ji vyzvedla (§46 odst. 3 a §50c odst. 1 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s.).
Podle §50c odst. 4 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do
3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů
od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl. Označená písemnost byla uložena na poště ve čtvrtek 4. 8. 2005 a poslední den
lhůty k vyzvednutí písemnosti připadá na neděli 14. 8. 2005. Za den doručení se však
považuje až pondělí 15. 8. 2005, neboť podle §40 odst. 3 s. ř. s. připadne-li poslední den
lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní
den. Skutečnost, že si stěžovatelka vyzvedla stejnopis usnesení až 31. 8. 2005 je právně
bezvýznamná a nemá na den doručení žádný vliv.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená
podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní
licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy pondělí
15. 8. 2005. Poslední den lhůty připadá na pondělí 29. 8. 2005, kdy také lhůta k podání
kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost podaná až 31. 8. 2005, tedy byla podána
opožděně.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. b), §120 s. ř. s. odmítnout.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. února 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu