ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.29.2006
sp. zn. 2 Azs 29/2006 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Milana Kamlacha
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: N. M. D., zastoupeného JUDr. Karlem Krejzou,
advokátem se sídlem Masarykova 715, Ostrov, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, PSČ: 170 34, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 11. 2005,
č. j. 60 Az 90/2005 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 7. 9. 2005, č. j. OAM-567/LE-B01-B02-2005, žalovaný zamítl
žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Plzni
rozsudkem ze dne 5. 1. 2006 zamítl podle §78 odst. 7 s. ř. s. a rozhodl dále, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Rozsudek žalobce napadl kasační stížností. Uvedl, že správní orgán nepřezkoumal
všechny důvody, které ho vedly k podání žádosti o azyl. Domnívá se, že správní orgán
na podkladě ne zcela kompletně shromážděných důkazů nesprávně posoudil skutkový stav
věci a vydal rozhodnutí, které žalobce považuje s ohledem na příslušná ustanovení zákona
o azylu uvedená ve výroku napadeného rozhodnutí za nesprávné. Správní orgán ve svém
rozhodnutí vycházel i z mezinárodních informačních zdrojů. Závěry takovýchto dokumentů
se však podle žalobce většinou liší od reálné skutečnosti. Dále žalobce upozornil, že v případě
jeho opuštění České republiky by došlo k roztržení rodiny a nenávratnému poškození vztahů,
v konečném důsledku by bylo poškozeno nezletilé dítě. Navrhl proto, aby Nejvyšší správní
soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti
Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť zákon o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005,
spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li žalobce v obecné rovině nedostatečná skutková zjištění bez upřesnění
konkrétních pochybení správního orgánu, Nejvyšší správní soud poukazuje na to,
že tato námitka byla již předmětem řady jeho rozhodnutí, např. rozsudek ze dne 18. 1. 2006,
č. j. 1 Azs 112/2004 - 61, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 27. 10. 2005,
č. j. 1 Azs 174/2004 - 103, www.nssoud.cz. Jestliže – jak z obsahu správního spisu
jednoznačně vyplývá - žadatel v řízení o udělení azylu vůbec netvrdil, že je pronásledován
či diskriminován ve smyslu ustanovení §12 zákona o azylu, nýbrž uváděl důvody související
se snahou legalizovat pobyt v ČR a důvody ekonomické, není rozbor politické situace a stavu
dodržování lidských práv ve státě, jehož občanství má, nezbytný, k tomu např. rozsudek
ze dne 30. 10. 2003, č. j. 3 Azs 20/2003 - 43, www.nssoud.cz.
Z výše uvedeného je zřejmé, že ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího
správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané
v kasační stížnosti. Za situace, kdy žalobce sám žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti
netvrdil, Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy žalobce.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle ustanovení
§104a s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu