ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.69.2006
sp. zn. 2 Azs 69/2006 - 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky
a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: H. H., zastoupené Jitkou Stanoevovou,
advokátkou se sídlem Brno, Chládkova 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2005, č. j. 36 Az 38/2005 - 56,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností sepsanou dne 1. 2. 2006 a téhož dne osobně podanou ke Krajskému
soudu v Brně se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku
krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne
2. 2. 2005, č. j. OAM-3617/VL-07-ZA04-2004. Tímto rozhodnutím žalovaný stěžovatelce
neudělil azyl pro nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a 14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů a vyslovil, že se na ni nevztahuje překážka vycestování podle
§91 citovaného zákona. Krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný rozhodl v souladu
se zákonem a na podkladě dostatečně zjištěného stavu věci, proto žalobu zamítl.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí krajského soudu bylo vydáno po nabytí účinnosti
zákona č. 350/2005 Sb. (tj. po 13. 10. 2005), postupoval zdejší soud již podle zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) ve znění novelizovaném uvedeným
zákonem. Nejprve se však Nejvyšší správní soud musel zabývat tím, zda jsou splněny
podmínky řízení o kasační stížnosti. V případě, že by shledal kasační stížnost přípustnou,
rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle §104a s. ř. s. Kasační stížnost však byla
podána opožděně a podmínky řízení tudíž naplněny nejsou.
Ze spisu totiž vyplynulo, že napadené rozhodnutí krajského soudu bylo stěžovatelce
doručeno do vlastních rukou dne 17. 1. 2006. Kasační stížnost však byla podána
ke Krajskému soudu v Brně až dne 1. 2. 2006.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená
podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek její lhůty, a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní
licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy úterý 17. 1. 2006.
Poslední den lhůty připadá na úterý 31. 1. 2006, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti
marně uplynula. Kasační stížnost podaná osobně až dne 1. 2. 2006 byla tedy podána
opožděně.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. b), §120 s. ř. s. odmítnout.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. července 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu