ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.89.2005
sp. zn. 2 Azs 89/2005 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: O. I.,
zastoupen JUDr. Janou Karáskovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Tererova 1355, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2004,
č. j. 30 Az 303/2003 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky JUDr. Jany Karáskové se u r č u je částkou 1075 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní
moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho
žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2003, č. j. OAM-12518/VL-12-P18-2001.
Tímto rozhodnutím mu nebyl udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu, a bylo vysloveno, že se na něho
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu. Rozsudek krajského soudu
vycházel ze skutečnosti, že žalobce nenaplnil žádnou ze zákonných podmínek pro udělení
azylu a že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutečného
stavu věci a bylo přesvědčivě odůvodněno.
Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o ustanovení advokáta zástupcem v tomto
řízení. Krajský soud jeho žádosti usnesením ze dne 13. 1. 2005 vyhověl a ustanovil
mu zástupkyní advokátku JUDr. Janu Karáskovou. Vzhledem k tomu, že stěžovatelova
kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti požadované zákonem č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), bylo jeho zástupkyni usnesením ze dne 7. 2. 2005
uloženo odstranit vady kasační stížnosti ve smyslu §106 s. ř. s.; a to tak, že uvede, z jakých
důvodů je kasační stížnost podávána. K odstranění vad jí byla stanovena lhůta jednoho měsíce
od doručení a byla též poučena, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno, soud
kasační stížnost předloží Nejvyššímu správnímu soudu s následkem jejího odmítnutí
(§37 odst. 5, §106 s. ř. s.). Uvedené usnesení bylo stěžovatelově zástupkyni doručeno
dne 9. 2. 2005. Ve stanovené lhůtě však kasační stížnost doplněna nebyla a nestalo
se tak ani později.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s., pokud je podání
nemá, musí být podle odst. 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení vyzývajícího k odstranění vad. V daném případě stěžovatel v kasační stížnosti
vyslovil pouze svůj nesouhlas s napadeným rozhodnutím krajského soudu a domněnku,
že je toto rozhodnutí vydáno „v rozporu s platným právním řádem“. Rovněž uvedl, že shledal
„vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu“; konkrétně, že krajský
soud projednal předmětnou věc v rozporu se zákonem o azylu. Takto uvedené námitky ovšem
nelze považovat za řádně uplatněné důvody kasační stížnosti ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s.,
neboť ty musí být stěžovatelem vymezeny nejen po stránce právní (tj. která zákonná
ustanovení má za porušená), ale i skutkové (tj. v čem konkrétně namítanou nezákonnost
spatřuje). Ve stěžovatelově kasační stížnosti tak zcela chybí uvedení důvodů skutkových.
Krajský soud ho k doplnění kasační stížnosti vyzval a stanovil k tomu lhůtu odpovídající
zákonu. Stěžovatel však zůstal nečinný.
Nejvyšší správní soud rovněž vážil, zda výzva k odstranění vad podání je vydána
v souladu se zákonem. Při tom vycházel z ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s., které ukládá
předsedovi senátu usnesením vyzvat podatele k opravě nebo odstranění vad podání, stanovit
k tomu lhůtu a rovněž ho poučit o tom, že nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání
odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. Usnesení ze dne 7. 2. 2005 obsahuje
ve výroku výzvu k odstranění vad podání (k uvedení důvodů kasační stížnosti), a to v zákonné
lhůtě trvající jeden měsíc. V odůvodnění je pak řádně vysvětleno, co se rozumí důvodem
kasační stížnosti. Co se týče poučení o následcích neodstranění výzvy, tak ve výroku
je obsažena následující formulace: „Pokud nebudou vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě
odstraněny, krajský soud předloží věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační
stížnosti“. V odůvodnění usnesení je pak uvedeno, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené
lhůtě doplněna, soud ji předloží Nejvyššímu správnímu soudu „s následkem jejího odmítnutí
(§37 odst. 5, §106 s. ř. s.)“. Z ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. neplyne povinnost poučení
o následcích nevyhovění výzvě včlenit do výroku usnesení a ani nestanoví, ve které části
usnesení má být obsaženo. Nejvyšší správní soud považuje tak za zcela dostačující,
je-li poučení o následcích neodstranění vad podání obsaženo v odůvodnění usnesení,
což se také v daném případě stalo.
Pokud jde o poučení obsažené ve výroku usnesení (tj. že v případě neodstranění vad
bude věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti),
tak to je v daném případě zcela nadbytečné a dle názoru zdejšího soudu i poněkud matoucí.
V daném případě však byl tento nedostatek zhojen správným poučením obsaženým
v odůvodnění usnesení, kde již bylo řádně uvedeno, že rozhodnutím, které by Nejvyšší
správní soud v případě neodstranění vad vydal, by byla kasační stížnost odmítnuta podle
§37 odst. 5, §106 s. ř. s. Navíc výzva k odstranění vad nebyla doručena přímo
stěžovateli, ale jeho zástupkyni, kterou byla advokátka - tedy osoba u níž je orientace
v právním řádu a znalost práva (tedy i s. ř. s.) předpokládána; ta si pak musela být vědoma
následků, které po marném uplynutí lhůty k odstranění vad kasační stížnosti nastoupí,
a nadbytečné poučení ve výroku usnesení ji nemohlo žádným způsobem ovlivnit. Výzva
k odstranění vad podání tak byla vydána v souladu se zákonem a byla i dostatečně
srozumitelná.
Chybějící náležitosti (důvody kasační stížnosti) brání v pokračování v řízení,
neboť v něm je Nejvyšší správní soud zásadně vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími
důvody. Pro neodstranění vad podání tak není možné v daném případě v řízení o kasační
stížnosti pokračovat, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle
§37 odst. 5, §106 odst. 1 s. ř. s. odmítl.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyní advokátka;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 1x 1000 Kč za jeden úkon právní
služby – převzetí a příprava věci a 1x 75 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu
s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b), §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění
pozdějších předpisů, celkem 1075 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu