ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.194.2005
sp. zn. 3 Azs 194/2005 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně
G. T, zast. opatrovnicí J. J., pracovnicí Nejvyššího správního soudu, proti žalovanému
Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 8 Az 118/2003 – 15 ze dne 27. 4. 2004,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále též stěžovatelka) v záhlaví
citovaný rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti
rozhodnutí ministra vnitra č. j. OAM-2244/AŘ-2001 ze dne 22. 1. 2003, jímž tento zamítl
rozklad žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-373/VL-07-P18-2000
ze dne 10. 5. 2001. Rozhodnutím správního orgánu nebyl stěžovatelce k její žádosti udělen
azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“). Současně bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahují překážky vycestování podle §91
zákona o azylu. V kasační stížnosti, doplněné na výzvu soudu dne 8. 7. 2004 stěžovatelka
napadla rozsudek Městského soudu v Praze v celém rozsahu a navrhla Nejvyššímu správnímu
soudu, aby jej zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Zároveň požádala o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, jakož i o ustanovení bezplatného právního zástupce.
Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 8 Az 118/2003 - 32 ze dne 1. 12. 2004 byl návrh
na ustanovení zástupce stěžovatelce zamítnut. Tato zásilka soudem adresovaná na poslední
hlášenou adresu stěžovatelky xxx byla uložena na poště dne 18. 3. 2005 a nevyžádána
odeslána 4. 4. 2005 zpět. Usnesením ze dne 15. 4. 2005 vyzval soud stěžovatelku, aby si ve
lhůtě dvou týdnů od jeho doručení zvolila zástupcem advokáta. Rovněž tato zásilka
adresována na tutéž adresu byla dne 9. 5. 2005 vrácena zpět s odůvodněním, že adresát
se odstěhoval bez udání adresy. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2005 byl
stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti ustanoven opatrovnice, paní J. J., pracovnice
Nejvyššího správního soudu.
Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní
zákon. Zvláštním zákonem je v daném případě zákon o azylu. Podle jeho ust. §33 soud řízení
zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost
brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.
Posledním hlášeným pobytem stěžovatelky byla výše uvedená adresa v Praze
10. Výzva soudu, aby si stěžovatelka zvolila zástupce z řad advokátů ze dne 15. 4. 2005,
zaslaná na tuto adresu, byla dne 9. 5. 2005 vrácena zpět s odůvodněním, že se adresát
odstěhoval bez udání adresy. Minimálně od 9. 5. 2005 tak současné místo pobytu stěžovatelky
nelze zjistit. Jelikož si stěžovatelka nezvolila zástupce z řad advokátů, brání tato
skutečnost zároveň meritornímu rozhodnutí ve věci. Nejvyšší správní soud proto podle
ust. §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. a §33 zákona o azylu řízení o kasační
stížnosti stěžovatelky zastavil.
Podle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá v případě zastavení řízení žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 31. května 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu