ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.402.2005
sp. zn. 3 Azs 402/2005 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Mgr. Daniely Zemanové, v právní věci žalobce: T. S.,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti
žalobce podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2005, č. j. 61 Az
230/2004 - 25,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě výše označeným rozsudkem zamítl žalobu podanou
stěžovatelem proti rozhodnutí žalovaného o neudělení azylu. Písemné vyhotovení rozsudku
Krajského soudu v Ostravě bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 29. 9. 2005.
Stěžovatel byl v závěru rozsudku poučen o možnosti podat proti němu kasační stížnost
ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu.
Stěžovatel tohoto práva využil a dne 10. 10. 2005 podal kasační stížnost osobně
u Městského soudu v Praze. Kasační stížnost byla u tohoto soudu zaevidována jako podání
neurčitého obsahu, tj. v rejstříku Nc, a předložena soudci k vyřízení. Dne 13. 10. 2005 soudce
uvedeného soudu ověřil, že se jedná o kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě a vydal pokyn, aby byla zaslána tomuto soudu. Kasační stížnost byla Městským
soudem v Praze podána k poštovní přepravě dne 17. 10. 2005, Krajskému soudu v Ostravě
doručena dne 18. 10. 2005.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle §46 odst. 1 písm. b)
zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §106 odst. 2
s. ř. s.
Podle §106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. O tomto byl stěžovatel krajským soudem řádně poučen. Poučení
napadeného rozsudku je v souladu s ustanovením §106 odst. 4 s. ř. s., dle něhož se kasační
stížnost podává k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím soudu, který napadené
rozhodnutí vydal, tj. zde Krajského soudu v Ostravě. Dle téhož ustanovení je lhůta pro podání
kasační stížnosti též zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního
soudu. Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek (neplatí o lhůtách stanovených podle hodin). Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta
určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím
posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována,
bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele
poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento
zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl stěžovateli do vlastních rukou
doručen dne 29. 9. 2005, což byl čtvrtek. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti
dle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. skončila ve čtvrtek dne 13. 10. 2005. Uvedený den, čtvrtek,
se svým označením shoduje s označením dne, který určuje její počátek, jímž je den doručení
napadeného rozsudku stěžovateli. Ve stanovené lhůtě podal stěžovatel kasační stížnost, avšak
nesprávně (vzdor správnému poučení Krajského soudu v Ostravě) ji adresoval a odeslal
Městskému soudu v Praze. Ustanovení §106 odst. 4 s. ř. s. však výslovně předepisuje,
že kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, a že lhůta
je zachována též jen tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.
U naposledy uvedeného soudu ani u Krajského soudu v Ostravě, stěžovatel kasační stížnost
nepodal a podal ji u Městského soudu v Praze. Ten ji správně postoupil soudu příslušnému,
jímž je Krajský soud v Ostravě. Kasační stížnost podaná sice ve lhůtě, ale u nepříslušného
soudu je kasační stížností včasnou jen tehdy, jestliže tento nepříslušný soud ve lhůtě
stanovené pro podání kasační stížnosti tuto odešle soudu, který napadené rozhodnutí vydal,
či Nejvyššímu správnímu soudu (shodně judikoval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne
18. 12. 2003, č. j. 4 Azs 39/2003 - 37, zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu pod č. 101/2004). Jen tehdy by byla lhůta k podání kasační stížnosti zachována.
V opačném případě, tj. pokud nepříslušný soud tak učiní po uplynutí lhůty k podání kasační
stížnosti, nutno z citovaného ustanovení §106 odst. 4 dovodit, že lhůta zachována není a jde
tudíž o kasační stížnost opožděnou.
Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti byl čtvrtek 13. 10. 2005. V tento den
byla kasační stížnost vyřizována nepříslušným Městským soudem v Praze, kam ji stěžovatel
zaslal. Pokud by ještě tentýž den uvedený soud kasační stížnost odeslal Krajskému soudu
v Ostravě, byla by lhůta k jejímu podání zachována. Městský soud v Praze však toto učinit
nestihl a kasační stížnost odeslal až 17. 10. 2005, jak vyplývá ze spisu 3 Nc 1062/2005.
Nejvyšší správní soud pro úplnost podotýká, že Městskému soudu v Praze nelze
vytýkat odeslání kasační stížnosti po lhůtě. Není povinností nepříslušného soudu sledovat
lhůtu pro podání kasační stížnosti proti rozhodnutí jiného soudu. Běh této lhůty a rovněž
řádné podání kasační stížnosti je povinností účastníka řízení, ten také nese důsledky svého
opominutí, tj. podání kasační stížnosti k nepříslušnému soudu.
Kasační stížnost tak nebyla podána ve lhůtě stanovené §106 odst. 1 s. ř. s. a Nejvyšší
správní soud ji proto podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a §120 s. ř. s. odmítl
jako opožděně podanou, aniž by se mohl zabývat její důvodností.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě
odmítnutí návrhu (zde kasační stížnosti) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. října 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu