ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.418.2004:57
sp. zn. 3 Azs 418/2004 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně: M. B.,
zastoupené opatrovnicí J. J., pracovnicí Nejvyššího správního soudu se sídlem Brno,
Masarykova 31, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2004 č. j.
8 Az 218/2003 – 30,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 3. 2004 č. j. 8 Az 218/2003 - 30
odmítl žalobu podanou žalobkyní proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2003
č. j. OAM-2625/VL-07-ZA08-2003, kterým nebyl žalobkyni udělen azyl dle ustanovení §12,
§13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci (dále jen „zákon o azylu“),
a současně bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu
ustanovení §91 téhož zákona.
Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně včas kasační
stížnost (dne 15. 4. 2004), ve které mimo jiné požádala o ustanovení bezplatného právního
zástupce z řad advokátů. Městský soud v Praze tedy žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě dvou
týdnů od doručení výzvy zaslala soudu vyplněný formulář „Potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech“, který jí byl zaslán na adresu P. 5, P. 121/628
(žalobkyně ji uvedla v kasační stížnosti jako místo svého pobytu). Zásilka s výzvou
a předmětným formulářem byla žalobkyni doručována prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb, přičemž se dne 23. 4. 2004 vrátila soudu zpět nedoručená s tím, že adresát
se odstěhoval.
Městskému soudu v Praze nebyl jiný pobyt žalobkyně znám, proto se pokusil tuto
skutečnost zjistit u Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
v Praze, která soudu přípisem ze dne 16. 6. 2004 sdělila, že podle dostupných evidencí
je poslední adresou pobytu žalobkyně P. 5, P. 121/628, jiná adresa pobytu není policii známa.
Jelikož nebyl skutečný pobyt žalobkyně Městskému soudu v Praze nadále znám,
postupoval v souladu s ustanovením §29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
v platném znění, ve spojení s §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném
znění (dále jen „s. ř. s.“), a ustanovil usnesením č. j. 8 Az 218/2003 - 53 ze dne 31. 1. 2006
žalobkyni neznámého pobytu pro řízení o kasační stížnosti opatrovnici J. J., pracovnici
Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud z evidence žadatelů o azyl vedené žalovaným zjistil,
že žalobkyně dne 5. 4. 2004 odešla z místa pobytu na adrese P. 5, P. 121/628, a současné
místo jejího pobytu na území České republiky není známo.
Podle ustanovení §33 zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo
pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů
rozhodnutí ve věci. V projednávané věci pobyt žalobkyně není znám nejméně ode dne
5. 4. 2004 a její kasační stížnost nelze projednat a rozhodnout o ní, protože není splněna
podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (§105 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud tak vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu
s ustanovením §33 zákona o azylu rozhodl o zastavení řízení [§47 písm. c) s. ř. s.].
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu