ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.461.2004
sp. zn. 3 Azs 461/2004 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně:
M. B., zastoupené opatrovnicí J. J., pracovnicí Nejvyššího správního soudu se sídlem Brno,
Masarykova 31, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2003 č. j.
8 Az 218/2003 – 6,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně u Městského soudu v Praze dne 6. 2. 2004
se žalobkyně domáhá zrušení usnesení uvedeného soudu ze dne 4. 12. 2003 č. j. 8 Az
218/2003 – 6, kterým jí nebyl ustanoven zástupce pro řízení o žalobě podané proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 1. 10. 2003 č.j. OAM-2625/VL-07-ZA08-2003 o neudělení azylu
dle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci, a nevztažení
překážky vycestování ve smyslu ustanovení §91 téhož zákona.
Z předloženého soudního spisu plyne, že citované usnesení Městského soudu v Praze,
ve kterém byla žalobkyně řádně poučena o možnosti podat ve lhůtě dvou týdnů po jeho
doručení kasační stížnost, byl žalobkyni doručen ve smyslu §46 odst. 4 zákona č. 99/1963,
občanský soudní řád, ve znění platném v době rozhodování ve věci (dále jen „o. s. ř.“)
ve spojení s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále
jen „s. ř. s.“) dne 29. 12. 2003.
Podle ustanovení §46 odst. 4 o. s. ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být
doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží
na poště a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li
si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den
doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
V projednávaném případě byl pokus doručovatele o doručení zásilky s usnesením
Městského soudu v Praze žalobkyni učiněn dne 18. 12. 2003, žalobkyně nebyla v místě
doručení zastižena, proto byla zásilka téhož dne uložena na poště. Žalobkyně si zásilku
nevyzvedla v desetidenní úložní době, proto je poslední den této lhůty, a to den 29. 12. 2003
(dne 28. 12. 2003 byla neděle), považován za den doručení usnesení.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená
podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle §40
odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo
jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo
předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V daném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení
usnesení Městského soudu v Praze, tj. pondělí 29. 12. 2003, a posledním dnem dvoutýdenní
lhůty pro podání kasační stížnosti tak bylo pondělí 12. 1. 2004. Kasační stížnost však byla
žalobkyní podána teprve dne 6. 2. 2004, přičemž zákonnost postupu soudu při doručování
usnesení žalobkyně nijak nezpochybnila.
Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle
ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže
byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu