ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.62.2006
sp. zn. 3 Azs 62/2006 – 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudkyň JUDr. Milady Haplové a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně:
N. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2005, č. j. 36 Az
29/2005 – 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně v záhlaví uvedený rozsudek
Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra ze dne 24. 1. 2005, č. j. OAM-3372/VL-10-ZA04-2004. Citovaným rozhodnutím
správního orgánu nebyl žalobkyni udělen azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14
zák. č. 325/1995 Sb. a zároveň bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování
ve smyslu §91 citovaného zákona. V kasační stížnosti namítala žalobkyně opětovně vady
správního řízení, k vadám napadeného rozsudku však nic konkrétního neuvedla. Závěrem
navrhla, aby tento rozsudek byl zrušen a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně zároveň požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti,
o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a o tlumočníka do ruského jazyka.
Žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti byla žalobkyni zamítnuta
usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2006. Žalobkyně byla zároveň vyzvána,
aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne tohoto usnesení doložila právní zastoupení advokátem,
neboť sama nemá právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie. Na tuto výzvu žalobkyně ve lhůtě stanovené soudem nereagovala a neučinila
tak ani do dne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že podmínky řízení o kasační stížnosti nejsou splněny. Žalobkyně sama nemá vysokoškolské
právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie, plnou moc advokátu, který
by ji zastupoval v řízení o kasační stížnosti do spisu nedoložila. Nedostatek povinného
právního zastoupení žalobkyně v řízení o kasační stížnosti je odstranitelným nedostatkem
podmínek k řízení, který se však navíc ani u soudu odstranit nepodařilo. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost žalobkyně podle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení
s ust. §120 s. ř. s. odmítl. Za této situace nerozhodoval již samostatně o žádosti o přiznání
odkladného účinku podané kasační stížnosti, tlumočník pak nebyl ustanoven, neboť tato
potřeba nevyšla v řízení o kasační stížnosti najevo.
Kasační stížnost byla odmítnuta. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s ust. §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 13. července 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu