ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.7.2006
sp. zn. 3 Azs 7/2006 - 71
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci
žalobkyně: M. V., zastoupené opatrovnicí L. V., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti
žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného ze dne 10. 5. 2004 č. j. OAM-1794/VL-20-04-2004 vedené u Krajského soudu v
Ostravě pod sp. zn. 60 Az 108/2004, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 12. 2004 č. j. 60 Az 108/2004 – 16,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 12. 2004 č. j. 60 Az 108/2004 – 16
zamítl žalobu podanou žalobkyní proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2004
č. j. OAM-1794/VL-20-04-2004, kterým byla žádost žalobkyně o udělení azylu zamítnuta
jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o azylu“).
Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podala žalobkyně včas kasační
stížnost (osobně u krajského soudu dne 28. 1. 2005), ve které mimo jiné uvedla, že žádá
o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů, protože nemá žádný příjem.
Krajský soud proto žalobkyni zaslal formulář o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech a vyzval ji, aby formulář ve lhůtě 15 dnů de dne doručení zaslala soudu zpět
vyplněný a podepsaný. Z předloženého soudního spisu vyplývá, že výzva krajského soudu
bylo žalobkyni nejdříve doručována prostřednictvím držitele poštovní licence na jí uvedenou
adresu v kasační stížnosti P. 4, L.1521/15, přičemž zásilka se soudu vrátila zpět s tím, že
adresát je na uvedené adrese neznámý. Poté krajský soud zaslal předmětnou výzvu žalobkyni
prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu zjištěnou od Policie České republiky,
Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, evidenčního odboru, a to na adresu P.
9, U V. s. 317/2, tato zásilka byla žalobkyni doručena fikcí dne 7. 3. 2005 (žalobkyně nebyla
zastižena, a přestože jí bylo oznámeno uložení zásilky, zásilku si v úložní době nevyzvedla).
Jelikož žalobkyně na výzvu krajského soudu žádným způsobem nereagovala, tedy
neosvědčila své majetkové poměry pro posouzení existence předpokladů pro osvobození od
soudních poplatků, krajský soud usnesením ze dne 19. 4. 2005 č. j. 60 Az 108/2004 - 33
rozhodl, že žalobkyni se zástupce z řad advokátů neustanovuje.
Usnesením ze dne 5. 9. 2005 č. j. 60 Az 108/2004 - 54 pak krajský soud žalobkyni
vyzval, aby doložila do spisu plnou moc udělenou advokátu, který ji bude v řízení o kasační
stížnosti zastupovat, a jeho prostřednictvím doplnila údaj o tom, v jakém rozsahu rozhodnutí
napadá a důvody kasační stížnosti podle ustanovení §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen “s. ř. s.“). Ze sdělení Policie České republiky, Oblastního
ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, oddělení cizinecké policie,
doručenému krajskému soudu dne 20. 9. 2005, vyplynulo, že žalobkyně na adrese P. 9, U V.
s.317/2, ode dne 21. 8. 2005 již nebydlí a jinou adresu jejího pobytu se nepodařilo zjistit.
Usnesením ze dne 27. 9. 2005 č. j. 60 Az 108/2004 - 60 byla krajským soudem žalobkyni
neznámého pobytu v souladu s ustanovením §29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, v tehdy platném znění (dále jen „o. s. ř.“) za použití §64 s. ř. s. ustanovena
opatrovnice L. V., pracovnice krajského soudu. Ustanovená opatrovnice žalobkyně převzala
dne 18. 10. 2005 usnesení ze dne 5. 9. 2005 č. j. 60 Az 108/2004-54.
Dle záznamu v evidenci žadatelů o azyl vedené žalovaným opustila žalobkyně
svévolně dne 22. 1. 2005 P. s. Z.. Podle sdělení Policie České republiky, Ředitelství služby
cizinecké a pohraniční policie Praha, evidenčního odboru, ze dne 8. 3. 2005 (krajskému soudu
doručeno dne 11. 3. 2005), a sdělení Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby
cizinecké a pohraniční policie Praha, oddělení cizinecké policie, ze dne 15. 8. 2005
(krajskému soudu doručeno dne 19. 8. 2005), se žalobkyně zdržovala na u. v P. 9, U V. s.
317/2. Šetřením Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční
policie Praha, oddělení cizinecké policie, dne 2. 9. 2005 však bylo zjištěno, že žalobkyně ode
dne 21. 8. 2005 na u. v P. 9, U V. s. 317/2, nebydlí (sdělení policie bylo krajskému soudu
doručeno dne 20. 9. 2005) a jinou adresu jejího pobytu se policii nepodařilo zjistit. Místo
pobytu žalobkyně není nadále známo ani Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle ustanovení §33 zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo
pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů
rozhodnutí ve věci. V projednávané věci pobyt žalobkyně není znám nejméně ode dne
21. 8. 2005 a její kasační stížnost nelze projednat a rozhodnout o ní, protože není splněna
podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (§105 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud tak vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu
s ustanovením §33 zákona o azylu rozhodl o zastavení řízení (§47 písm. c) s. ř. s.).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. února 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu