ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.92.2005
sp. zn. 3 Azs 92/2005 - 68
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milady Haplové a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce V.
V., zastoupeného Mgr. Marcelou Valtrovou, advokátkou se sídlem Černošice, Školní 1238,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 6 Az 222/2003 – 42 ze dne 30. 9. 2004,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 6 Az 222/2003 – 42 ze dne 30. 9. 2004
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) v záhlaví
citovaný rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí žalovaného č.j. OAM-63/AŘ-2002 ze dne 10. 10. 2003. Tímto rozhodnutím
správní orgán napadené rozhodnutí o neudělení azylu ve smyslu §59 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) potvrdil a rozklad zamítl. Městský soud v Praze
se v rozsudku ztotožnil se závěrem žalovaného, že v případě stěžovatele nejsou splněny
předpoklady ust. §12 zákona o azylu, neshledal pochybení ani v závěru správního orgánu,
že nejsou dány důvody pro udělení azylu podle §13 a §14 zákona o azylu a neshledal
pochybení ani v posouzení neexistence překážek vycestování, neboť v případě stěžovatele
nedošlo k naplnění překážky k vycestování z důvodů uvedených v §91 zákona o azylu.
Uvedl, že správní orgán zjistil náležitě skutkový stav a vyvodil z něj správné závěry
a v rozhodnutí se zabýval všemi skutečnostmi rozhodnými pro posouzení věci. Žalobu jako
nedůvodnou podle §78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
V kasační stížnosti napadl stěžovatel rozsudek Městského soudu v Praze z důvodu,
že na základě špatného posouzení všech provedených důkazů dospěl soud k nesprávnému
právnímu názoru. Tuto námitku ale blíže nespecifikoval a odkázal pouze na skutečnosti
tvrzené v řízení o žádosti o udělení azylu. Dále soudu vytýká, že mu nebyl ustanoven „státní
advokát“, při jednání byl bez advokáta a proto nemohl být úspěšný. Navrhl, aby byl rozsudek
zrušen, věc vrácena soudu k dalšímu řízení a kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
Správní orgán ve vyjádření popírá oprávněnost podané kasační stížnosti. Má zato,
že jak rozhodnutí ve věci azylu, tak i rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo vydáno
v souladu s právními předpisy. Domnívá se, že kasační stížnost nemá náležitosti podle §106
odst. 1 s. ř. s., neboť v ní nejsou uvedena zákonná ustanovení §103 s. ř. s., která by byla
vydanému rozhodnutí vytýkána. Pokud stěžovatel v kasační stížnosti pouze obecně konstatuje
nesouhlas s rozhodnutím soudu a správního orgánu a opakuje důvody podání žádosti
o udělení azylu, se kterými se správní orgán vypořádal již v rozhodnutí o neudělení azylu,
pak neuvádí žádné stížní body. Navrhuje proto odmítnutí kasační stížnosti pro podstatné vady
podání, příp. zamítnutí kasační stížnosti pro její nedůvodnost a nepřiznání odkladného účinku.
Ze správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že žádost o udělení azylu stěžovatel
podal dne 28. 11. 2001. Pohovor k žádosti o udělení azylu na území ČR byl proveden dne
1. 12. 2001, na žádost stěžovatele v ruském jazyce za přítomnosti tlumočníka. Stěžovatel
uvedl, že opustil Ukrajinu dne 9. 10. 1998 poté, co měl jako úspěšný podnikatel od poloviny
90let problémy s neznámými lidmi, kteří ho několikrát fyzicky napadli, založili požár v dílně
a zabili v roce 1996 manželku. Protože měl obavu o život, pobýval u příbuzné v Izraeli
a po návratu pak odjel do ČR. V době podání žádosti o azyl pobýval v ČR legálně a poté,
co mu skončí platnost dokladů, se chce zříci ukrajinského státního občanství, poněvadž
je pevně rozhodnut zůstat v ČR. Člověk o němž se domnívá, že škodí jeho rodině a byl
původcem problémů nejen stěžovatele ale i jeho matky, se stal vlivným představitelem
policie. Správní spis obsahuje Zprávu Ministerstva zahraničí Spojených států z února 2001
o dodržování lidských práv na Ukrajině za rok 2000 a informace Ministerstva věcí
zahraničních věcí ČR. Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel k žalobě
a k jejímu doplnění připojil několik listin v mateřském jazyce, podstatnou částí nepřeložených
do českého jazyka, jejichž překlad soud od stěžovatele nevyžádal.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek Městského soudu v Praze
v rozsahu důvodů uvedených v kasační stížnosti, podle jejího obsahu dovodil, že stěžovatel
uplatnil stížní důvod podle ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a dospěl k závěru, že kasační
stížnost je důvodná. Namítal-li stěžovatel, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému právnímu
názoru na základě chybného a neúplného posouzení všech provedených důkazů, Nejvyšší
správní soud shledal tuto námitku důvodnou. Soud I. stupně nejen neprovedl hodnocení
stěžovatelem doložených důkazů k žalobě a jejímu doplnění, ale tyto listinné důkazy ve svém
rozsudku ani nezmiňuje. Toto pochybení mohlo mít ve svém důsledku vliv zákonnost
rozhodnutí o věci samé.
Důvodná je také stížní námitka, že v řízení před Městským soudem v Praze nebyl
stěžovateli ustanoven advokát, při jednání u soudu se musel hájit sám a proto nemohl být
úspěšný. Nejvyšší správní soud z obsahu žaloby v soudním spise zjistil, že stěžovatel požádal
o ustanovení advokáta a soud pochybil, když o této žádosti v průběhu řízení nerozhodl.
V tomto vadném postupu soudu soud spatřuje rovněž naplnění důvodu kasační stížnosti podle
ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť jde o vadu řízení před soudem, která mohla mít
za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
S ohledem na to, že Nejvyšší správní soud zjistil naplnění kasačního důvodu
uvedeného v ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. spočívajícího v absenci provedení a hodnocení
důkazů předložených stěžovatelem v průběhu řízení před soudem a v tom, že soud nerozhodl
o žádosti stěžovatele o ustanovení advokáta, zrušil dle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. kasační
stížností napadený rozsudek Městského soudu v Praze a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu
řízení a Městský soud v Praze podle §110 odst. 3 s. ř. s. zavazuje právním názorem vyžádat
za součinnosti stěžovatele překlad listin do českého jazyka dosud nepřeložených a rozhodnout
o žádosti stěžovatele o ustanovení advokáta. Posléze provede dokazování předloženými
listinami ve smyslu ust. §77 s. ř. s. a poté o žalobě znovu rozhodne a v novém rozhodnutí
rozhodne i o nákladech řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Vzhledem k ust. §78 b) odst. 1 zák. č. 325/1999 Sb., podle něhož se cizinci, který
předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí
Ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku, udělí na žádost
vízum za účelem strpění pobytu, nerozhodoval Nejvyšší správní soud samostatně o žádosti
o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 29. března 2006
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu