ECLI:CZ:NSS:2006:4.AS.42.2006
sp. zn. 4 As 42/2006 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: J.
B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Brno,
Moravské nám. 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
31. 3. 2005, č. j. 29 Ca 291/2004 – 15,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Podáním nazvaným „Návrh na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu
– zeměměřického a katastrálního inspektorátu (Kasační stížnost)“ předaným k poštovní
přepravě dne 13. 10. 2004 a adresovaným Nejvyššímu správnímu soudu se žalobkyně
domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2003, č. j. O-155/710/2002, a ze dne
10. 12. 2003, č. j. O-114/461/2003, jakož i jim předcházejícího rozhodnutí Katastrálního
úřadu ve Vsetíně ze dne 27. 9. 2002, č. j. OR-216/2002-810/3, ve věci opravy zákresu hranice
pozemků spojené s opravou výměr dotčených parcel v operátu katastru nemovitostí pro obec
a katastrální území V. P., a to podle §8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru
nemovitostí ČR (katastrální zákon).
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 10. 2004, č. j. Na 493/2004 – 6, věc
postoupil podle §7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Brně, když po posouzení
podání stěžovatelky podle jeho obsahu seznal, že ačkoliv je nazváno jako „kasační stížnost“,
jedná se o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, neboť kasační stížnost je až případným
opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním
soudnictví (§102 s. ř. s.).
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 2. 2005, č. j. 29 Ca 291/2004 – 13, vyloučil
žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2003, č. j. O-114/461/2003,
k samostatnému řízení. V odůvodnění uvedl, že z podání žalobkyně vyplývá,
že se jím domáhá přezkoumání dvou samostatných rozhodnutí žalovaného. Dospěl k závěru,
že v žalobě jsou uvedeny věci, jejichž spojení je nevhodné a bude proto třeba o každé
z nich rozhodnout ve samostatném řízení. Proto rozhodl o vyloučení ve výroku uvedeného
rozhodnutí k samostatnému řízení (projednání) ve smyslu ustanovení §39 odst. 2 s. ř. s.
V řízení bylo tudíž dále pokračováno jen o té části žaloby, která směřovala
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2003, č. j. O-155/710/2002.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 3. 2005, č. j. 29 Ca 291/2004 – 15, žalobu
směřující proti naposledy uvedenému rozhodnutí žalovaného odmítl a současně vyslovil,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl totiž k závěru, že žaloba
je podána opožděně. Z obsahu spisu zjistil (a ověřil si též dotazem na Zeměměřický
a katastrální inspektorát v B.), že napadené rozhodnutí bylo doručeno žalobkyni dne
17. 2. 2003. Protože podle ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. je třeba žalobu proti rozhodnutí
správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno
doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li
zvláštní zákon lhůtu jinou, přičemž žaloba byla k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně
podána až dne 14. 10. 2003, stalo se tak nepochybně po marném uplynutím lhůty pro podání
žaloby, která uplynula dnem 17. 4. 2003. V souladu s ustanovením §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
byla proto žaloba pro opožděnost odmítnuta.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační
stížnost spolu s kasační stížností proti usnesení téhož soudu ze dne 31. 3. 2005,
č. j. 29 C 58/2005 – 10, neboť s odmítnutím kasační stížnosti nesouhlasila. Uvedla
dále, že nemá právnické vzdělání, avšak splňuje podmínku pro osvobození od soudních
poplatků a pro ustanovení advokátka podle §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. ve znění
zákona č. 210/1999 Sb., o kterého požádala Českou advokátní komoru v Praze. Sdělila
rovněž, že po určení advokáta uvedeným orgánem ihned nahlásí podepsanému soudu
jeho jméno a adresu a jeho prostřednictvím doplní kasační stížnost a upřesní specifikaci
„žalobního petitu“.
Usnesením ze dne 8. 11. 2005, č. j. 29 Ca 291/2004 – 23, přiznal Krajský soud v Brně
stěžovatelce osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. Dalším usnesením
z téhož dne pak vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení
tohoto usnesení doplnila kasační stížnost ze dne 27. 4. 2005 tak, aby z ní bylo patrno,
čeho se domáhá a z jakého důvodu kasační stížnost podává. Současně ji vyzval,
aby ve stejné lhůtě zaslala soudu plnou moc udělenou advokátovi k jejímu zastupování
ve věci podané kasační stížnosti (tak, jak v kasační stížnosti přislíbila). Současně ji poučil,
že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o kasační stížnosti odmítne.
Uvedené usnesení bylo doručeno do vlastních rukou stěžovatelky dne 25. 11. 2005,
přičemž stěžovatelka podáním ze dne 21. 12. 2005, které bylo doručeno Krajskému soudu
v Brně dne 23. 12. 2005, požádala o prodloužení lhůty k vyhovění žádosti do konce měsíce
ledna (2006). Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 1. 2006, č. j. 29 Ca 291/2004 – 27,
lhůtu stanovenou usnesením ze dne 8. 11. 2005 (čl. 24) k odstranění vad kasační stížnosti
prodloužil do 25. 1. 2006. V soudem původně stanovené lhůtě, ostatně ani později
až do předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu (25. 5. 2006), však stěžovatelka výzvě
soudu k doplnění kasační stížnosti nevyhověla, ačkoli tak měla možnost učinit. Krajský soud
v Brně proto předkládá věc k rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu
s tím, že stěžovatelka přes výzvu soudu není zastoupena v řízení advokátem a neodstranila
rovněž vady kasační stížnosti (v kasační stížnosti není uplatněn žádný z důvodů uvedených
v §103 odst. 1 s. ř. s.).
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen,
který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s .ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl, nebo o téže věci již řízení
u osudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek
je neodstranitelné, nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
V projednávané věci vystupuje stěžovatelka jako osoba, která nemá zákonem
předepsané vysokoškolské právnické vzdělání pro výkon advokacie (sama to v kasační
stížnosti uvádí), a proto je nutné, aby byla v řízení zastoupena advokátem. Nejvyššímu
správnímu soudu nezbývá než konstatovat, že stěžovatelka nedostatek povinného zastoupení
advokátem v řízení o kasační stížnosti neodstranila, neboť nedoložila plnou moc, osvědčující,
že je takto zastoupena. Přitom v kasační stížnosti ze dne 27. 4. 2005 přislíbila, že tak učiní
bezprostředně poté, kdy jí bude advokát určen Českou advokátní komorou. Neučinila
tak ani na první výzvu soudu k odstranění tohoto nedostatku, která jí byla doručena dne
25. 11. 2005 a ostatně neučinila tak ani poté, kdy jí jednoměsíční lhůta byla soudem
prodloužena. Z obsahu spisu vyplývá, že nedostatek povinného zastoupení neodstranila
ani později – až do dne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Přitom v usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 8. 11. 2005, č. j. 29 Ca 291/2004 – 24, byla výslovně upozorněna
na následek neodstranění tohoto nedostatku, tj. odmítnutí kasační stížnosti.
Jelikož pro uvedený nedostatek podmínky řízení nelze v řízení o kasační stížnosti
pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, aniž by se dále zabýval
nedostatkem náležitostí kasační stížnosti (§46 odst. 1 písm. a/, §105 odst. 2, §106 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem
za použití §60 odst. 3 a §120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. května 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu