ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.121.2005
sp. zn. 4 Azs 121/2005 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: R. H.,
zast. opatrovnicí L. V., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2004,
č. j 59 Az 81/2003 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 3. 2004, č. j. 59 Az 81/2003 – 18,
zamítl žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2003,
č. j. OAM-5766/VL-10-03-2003, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Rozhodnutím žalovaného správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce
o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o azylu). Správní orgán tak učinil s odůvodněním, že žadatel v řízení
neuváděl skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven v domovské zemi
pronásledování z důvodů uvedených v §12 zákona o azylu. Krajský soud dospěl
k témuž závěru, a proto žalobu jako nedůvodnou, podle ustanovení §78, odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž navrhoval, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu
v Ostravě a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně žádal, aby ve smyslu §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek. Požádal též o nařízení veřejného soudního projednání věci ve smyslu §30
občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s odvoláním na §138 o. s. ř., ustanovení
bezplatného zástupce z řad advokátů a ustanovení tlumočníka jazyka ukrajinského.
Vzhledem k žádosti stěžovatele o ustanovení bezplatného právního zástupce pro řízení
o kasační stížnosti, zaslal mu Krajský soud v Ostravě formulář „Potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech pro řízení o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce“ a stanovil lhůtu deseti dnů k vyplnění tohoto formuláře a jeho vrácení
podepsanému soudu. Z obsahu spisu vyplývá, že výzva spolu s formulářem byla stěžovateli
zaslána na jím uvedenou adresu P. 10, V O. 21, avšak podle záznamu pošty na obálce, v níž
byly písemnosti doručovány, nebyl v den doručování – 18. 6. 2004 – stěžovatel v místě
bydliště zastižen, a proto mu byla zde zanechána výzva, aby si písemnost na poště vyzvedl
s tím, že třetí den od uložení písemnosti se pokládá za den doručení, i když se o uložení
nedozvěděl. Stěžovatel si však písemnost na poště nevyzvedl, a ta byla vrácena podepsanému
soudu zpět dne 9. 7. 2004. Uvedenou písemnost je tudíž nutno pokládat za doručenou dnem
21. 6. 2004. Ve stanovené lhůtě deseti dnů, ani v přiměřeně prodloužené lhůtě však stěžovatel
vyplněný formulář Krajskému soudu v Ostravě nezaslal, tedy neosvědčil své majetkové a
výdělkové poměry. Krajský soud proto usnesením ze dne 2. 8. 2004, č. j. 59 Az 81/2003 – 30,
návrh stěžovatele, aby mu byl ustanoven pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad
advokátů, zamítl s odůvodněním, že stěžovatel neosvědčil své předpoklady pro osvobození od
soudních poplatků, což je jedna z podmínek ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., pro možnost
ustanovení zástupce soudem. Při doručování této písemnosti nebyl stěžovatel opět v místě
doručení zastižen, a písemnost mu proto byla uložena na poště s výzvou k jejímu vyzvednutí
tak, jako v případě předchozí výzvy. Protože stěžovatel si v úložní lhůtě písemnost nevyzvedl,
byla tato vrácena soudu zpět a zmíněné usnesení nabylo právní moci dne 6. 9. 2004.
Jelikož podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem, nemá-li sám vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie, vyzval následně Krajský
soud v Ostravě stěžovatele usnesením ze dne 11. 10. 2004, č. j. 59 Az 81/2003 – 36,
aby si ve lhůtě 15ti dnů ode dne doručení usnesení zvolil pro řízení o kasační stížnosti
zástupce z řad advokátů. Usnesení – výzva – byla doručena stěžovateli na jím uvedenou
adresu V O. 21, P. 10 (u J. V.), dne 2. 5. 2004. Ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později (až
do data předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu – 24. 3. 2005), však stěžovatel výzvě
soudu nevyhověl.
Krajský soud v Ostravě předložil poté spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti s předkládací zprávou, že stěžovatel není v řízení zastoupen advokátem.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 7. 7. 2005 vrátil spis zpět Krajskému soudu v Ostravě,
neboť k projednání kasační stížnosti nebyly v té době splněny procesní podmínky. Stěžovatel
totiž ve výzvě, aby si pro řízení o kasační stížnosti zvolil v souladu s ustanovením §105
odst. 2 s. ř. s. advokáta, nepoučil stěžovatele o následcích nevyhovění, tj. o možnosti
odmítnout kasační stížnost, ačkoliv jde o nezbytný předpoklad předpokládaného postupu
ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 7. 2005, č. j. 59 Az 81/2003 – 43, znovu
vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 15ti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolil pro řízení
o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů, a současně jej poučil, že nebude-li této výzvě
vyhověno, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Protože uvedené usnesení bylo
vráceno poštou zpět soudu s poznámkou, že stěžovatel na uvedené adrese nebydlí
- odstěhoval se bez udání adresy, zjišťoval krajský soud místo bydliště stěžovatele.
Protože z obsahu zprávy Policie České republiky – Oddělení cizinecké policie v Praze 3
zjistil, že stěžovatel je stále hlášen na původní adrese a změnu místa bydliště nenahlásil,
ustanovil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 8. 2005, č. j. 59 Az 81/2003 – 50,
stěžovateli opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř., jakožto osobě neznámého pobytu,
a to pracovnici Krajského soudu v Ostravě, paní L. V. Té také zaslal výzvu k odstranění
nedostatku povinného zastoupení stěžovatele advokátem v řízení o kasační stížnosti. Usnesení
ze dne 8. 11. 2005, č. j. 59 Az 81/2003 – 52, bylo opatrovnici doručeno dne 15. 11. 2005, na
výzvu však reagováno nebylo.
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen,
který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh mj. též tehdy, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek
je neodstranitelný nebo přes výzvu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat.
Stěžovatel vystupuje ve správním řízení a v řízení o kasační stížnosti jako fyzická
osoba bez předepsaného právnického vzdělání. Z toho je nutno dovodit, že musí být v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem; ostatně sám stěžovatel o toto ustanovení požádal.
S ohledem na výše uvedené je však nutno uzavřít, že stěžovatel v daném řízení neodstranil
nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť jeho žádost o ustanovení
zástupce soudem byla pravomocně zamítnuta a stěžovatel nedoložil plnou moc osvědčující
takové zastoupení. Přitom byl v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2005,
č. j. 59 Az 81/2003 – 43, poučen o následcích nevyhovění výzvě. Stejně tak byla posléze
o týchž následcích poučena též soudem mu ustanovená opatrovnice. Pro uvedený nedostatek
podmínky nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl
ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití ustanovení §120 s. ř. s.
Stěžovatel v kasační stížnosti navrhoval, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný
účinek podle §107 s. ř. s. Za situace, kdy byla kasační stížnost odmítnuta, se Nejvyšší správní
soud tímto návrhem již zabývat nemohl a také se jím nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení
s §120 s. ř. s.), podle něhož nemá žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu