ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.148.2006
sp. zn. 4 Azs 148/2006-78
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: P.C., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, ze dne 17. 2. 2005, č. j. 24 Az
59/2004 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností, ze dne 26. 6. 2005, podanou v zákonné lhůtě se žalobce
(dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta
žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-10964/VL-20-HA14-2001, ze dne
22. 12. 2003. Tímto rozhodnutím žalovaný rozhodl tak, že se žalobci azyl neuděluje
pro nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1,2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a současně vyslovil, že se na žalobce nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Stěžovatel současně samostatnými podáními požádal o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Z ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vyplývá, že stěžovatel musí být v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec
nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle §35 odst. 8 s. ř. s.
může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce.
Krajský soud v Ostravě proto přípisem ze dne 16. 8. 2005 vyzval stěžovatele
k prokázání jeho osobních a majetkových poměrů. Tato výzva byla stěžovateli doručována
prostřednictvím poštovní přepravy na adresu, kterou stěžovatel uvedl v kasační stížnosti (u K.,
T. 58, V. M.). Protože adresát, podle údajů na doručence zásilky, nebyl při pokusu o doručení
zásilky na uvedené adrese zastižen, zásilka byla uložena na poště a stěžovateli byla
zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Podle §42 odst. 5 s. ř. s., v návaznosti na §46 odst.
3 a §50c odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) při doručování zásilek od 1. 1. 2005 platí, že nebyla-li fyzická
osoba zastižena na uváděné adrese a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě,
doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Jinou
písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na
témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá;
není-li možno ani takto doručit, písemnost uloží. Dále platí, že byla-li písemnost uložena,
zanechá se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl a nebude-li uložená
písemnost neurčená do vlastních rukou (což je předmětný případ) vyzvednuta do 3 dnů od
uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem
lhůty, podle ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s., nejblíže následující pracovní den.
Takto bylo při doručování předmětné zásilky postupováno, zásilka byla
tímto způsobem uložena ve středu dne 17. 8. 2005. Zásilku se však stěžovateli nepodařilo
doručit a byla vrácena soudu zpět s tím, že se stěžovatel si zásilku nevyzvedl. Účinky
doručení nastoupily za užití ustanovení o právní fikci doručení nevyzvednuté zásilky
v pondělí 22. 8. 2005.
Usnesením ze dne 19. 9. 2005, č. j. 24 Az 59/2004 - 52, Krajský soud v Ostravě
následně rozhodl, že se žádost stěžovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů
zamítá. Zásilka opět doručovaná na adresu, kterou stěžovatel uvedl v kasační stížnosti (u . K.,
T. 58, V. M.), se vrátila krajskému soud zpět s údajem pošty, že se adresát odstěhoval bez
udání adresy. Krajský soud v Ostravě poté zjišťoval místo pobytu stěžovatele dotazem u
Cizinecké policie České republiky, a Oddělení cizinecké policie v Ústí nad Orlicí soudu
přípisem ze dne 30. 11. 2005 sdělilo, že se cizinec před dvěma měsíci přestěhoval jinam, další
jiné informace o tom, kde by se mohl na území České republiky zdržovat nebyly šetřením
zjištěny. Krajský soud v Ostravě následně usnesením ze dne 24. 3. 2006, č. j. 24 Az 59/2004 –
72, ustanovil stěžovateli opatrovníka. Usnesením ze dne 19. 4. 2006, č. j. 24 Az 59/2004 - 73,
adresovaným opatrovníkovi, poté krajský soud vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení tohoto usnesení založil do spisu krajského soudu plnou moc udělenou
advokátu, který jej bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat. V odůvodnění tohoto usnesení
uvedl, že žádost stěžovatele o ustanovení zástupce byla zamítnuta a stěžovatel musí být
v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Zároveň krajský soud stěžovatele poučil o
tom, že pokud tento nedostatek nebude přes výzvu soudu odstraněn a v řízení nebude možno
pokračovat, kasační stížnost bude odmítnuta. Usnesení bylo opatrovníkovi, podle údajů na
doručence založené ve spisu, doručeno dne 26. 4. 2006.
Na obsah předmětné zásilky nebylo ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později,
stěžovatelem nijak reagováno.
Protože nezbytnou podmínkou, bez níž nelze řízení o kasační stížnosti vést,
je, jak bylo již výše uvedeno s odkazem na ust. §105 odst. 2 s. ř. s., povinné zastoupení
stěžovatele advokátem a tento nedostatek nebyl v průběhu poskytnuté lhůty odstraněn,
nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost podle ustanovení §46 odst. 1
písm. a) a §120 s. ř. s. odmítnout.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat ani návrhem
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu