ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.151.2006
sp. zn. 4 Azs 151/2006 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: T. T. T. M., zast. Mgr. Petrem Volšíkem,
advokátem, se sídlem Praha 8, Sokolovská 161, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2006, č. j. 56 Az
135/2005 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 8. 2. 2006 osobně u Krajského soudu v Brně
se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne
11. 1. 2006, č. j. 56 Az 135/2005 – 24, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2005, č. j. OAM-1595/VL-07-ZA04-2005,
kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16
odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti, které zákon
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)
pro kasační stížnost vyžaduje, vyzval Krajský soud v Brně stěžovatelku (zástupce) v souladu
s ustanovením §106 s. ř. s. usnesením ze dne 13. 4. 2006, č. j. 56 Az 135/2005 - 37,
k doplnění kasační stížnosti tak, aby bylo zřejmé označení rozhodnutí, proti kterému kasační
stížnost směřuje (kasační stížnost tento údaj neobsahovala, mimo to v ní bylo střídavě
hovořeno o žalobci nebo o žalobkyni) a kdy jí bylo napadené rozhodnutí doručeno (v kasační
stížnosti je napsáno – „žalobce uvádí, že napadený rozsudek mu byl doručen dne 14. 4. 2005“,
přičemž krajský soud rozhodl rozsudkem dne 11. 1. 2006), a stanovil k odstranění uváděných
nedostatků kasační stížnosti lhůtu jednoho měsíce od dne doručení tohoto usnesení.
V usnesení stěžovatelku (zástupce) současně správně poučil o tom, že nebude-li kasační
stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, bude odmítnuta (§37 odst. 5 s. ř. s.).
Ze spisu vyplývá, že označené usnesení Krajského soudu v Brně bylo stěžovatelce
(zástupci) doručeno 26. 4. 2006, přičemž adresát potvrdil osobní převzetí zásilky
s daným usnesením vlastnoručním podpisem na doručence, nicméně ve stanovené lhůtě,
a ostatně ani později, vady kasační stížnosti odstraněny nebyly.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost
obsahovat označení rozhodnutí proti němuž kasační stížnost směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
Podle §106 odst. 3 s. ř. s. musí být chybějící náležitosti kasační stížnosti doplněny ve lhůtě
do jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené
a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů
prodloužit.
Ustanovení §37 s. ř. s. platí obdobně.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatel k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud
řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být stěžovatel ve výzvě poučen.
Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatelka byla řádně vyzvána k odstranění vad
kasační stížnosti a byla současně poučena o následcích nerespektování takového požadavku,
přesto však vytýkané vady v soudem stanovené lhůtě neodstranila. O prodloužení lhůty
k odstranění nedostatků kasační stížnosti nepožádala. Za této situace nezbylo Nejvyššímu
správnímu soudu než kasační stížnost podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s. odmítnout, neboť tato nebyla ve stanovené lhůtě (která uplynula dne 26. 5. 2006)
doplněna a v řízení nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. října 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu