ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.153.2006
sp. zn. 4 Azs 153/2006 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: K. S., zast. Mgr. Bohuslavem Rollem,
advokátem, se sídlem Chomutov, Mostecká 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 3. 2006, č. j. 15 Az 267/2003 – 36,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 27. 3. 2006,
č. j. 15 Az 267/2003 – 36, zamítl žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí ministra vnitra
ze dne 23. 1. 2002, č. j. OAM-2712/AŘ-2001, a rozhodl dále, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím ministra vnitra
byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2001,
č. j. OAM-6362/VL-07-12-2001, kterým žalobci nebyl udělen azyl podle ustanovení §12,
§13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“),
a dále na žalobce nebyla vztažena překážka vycestování ve smyslu ustanovení §91
téhož zákona. Krajský soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná,
a proto ji podle ustanovení §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost
a požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s.
Namítal, že splňuje podmínky pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny. Stěžovatel
byl podle svého vyjádření v zemi původu dlouhodobě pronásledován za uplatňování
politických práv a svobod, z důvodu národnosti a náboženství. Stěžovatel navrhl,
aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dne 19. 7. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Podáním ze dne 6. 11. 2006, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno
dne 7. 1. 2006, vzal stěžovatel svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví,
vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle ustanovení §108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci
Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti
zastaví.
Protože projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení
řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti
bylo podáno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší
správní soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) a §108 odst. 2 s. ř. s., za použití
ustanovení §120 téhož zákona, řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení
bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. listopadu 2006
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu