ECLI:CZ:NSS:2006:4.AZS.173.2005
sp. zn. 4 Azs 173/2005 - 95
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: B. M. A.,
zastoupená JUDr. Lenkou Pavlovou, advokátkou, se sídlem Praha 5 – Zbraslav, Žitavského
496, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní
přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze
dne 30. 11. 2004, č. j. 6 Az 226/2003 - 52,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 11. 2004, č. j. 6 Az 226/2003 - 52, zamítl
žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM- 2016/VL-07-P13-2002
ze dne 10. 11. 2003 a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím správního orgánu nebyl žalobkyni udělen azyl
podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalovaný současně vyslovil, že se na žalobkyni
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu. Městský soud v Praze
dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení
§78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen stěžovatelka) včas kasační stížnost
z důvodů podle ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. a požádala o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. Namítala, že soud nepřihlédl k podání
nazvanému Konkretizace žalobních bodů žaloby, které mu došlo dne 9. 4. 2004 v souvislosti
se zahájením zastupování obecným zmocněncem. Městský soud v Praze stěžovatelku
dále nepoučil o možnosti nechat se v řízení zastupovat. Stěžovatelka zdůraznila, že z původní
žaloby muselo být zřejmé, že nemůže vést k úspěšnému domáhání se práva, a to i v případě,
že rozhodnutí správního orgánu bylo nezákonné. Stěžovatelka dále uvedla, že ústavní právo
na právní pomoc může v určitých případech prolomit koncentrační zásadu uvedenou v §71
odst. 2 s. ř. s. Podle názoru stěžovatelky tato situace nastává v případech, kdy si žalobce
svého zástupce zvolí až po uplynutí lhůty k podání žaloby a vzhledem k osobě žalobce
je zřejmé, že sám není schopen svá práva v řízení účelně chránit. Stěžovatelka poukázala
na ustanovení §35 odst. 7 (dnes odst. 8) s. ř. s., které umožňuje přerušení běhu lhůty
pro podání návrhu na zahájení řízení v případě, že stěžovatel podá žádost o ustanovení
zástupce. Stěžovatelka uvedla, že původní žaloba je sepsána na formuláři, který jí pomohl
vyplnit nějaký člověk v pobytovém středisku, ručně psané důvody jsou povšechné, částečně
nesrozumitelné a zjevně psané osobou bez odpovídajícího vzdělání. Podle názoru
stěžovatelky je evidentní, že takto sepsaná žaloba nemohla být prostředkem účinné ochrany
práv stěžovatelky. Stěžovatelka uvedla, že neovládá český jazyk a není schopna si sama
sepsat žalobu. O možnosti požádat o bezplatné ustanovení zástupce nevěděla a nebyla
v tomto smyslu soudem poučena. Stěžovatelka navrhla, aby byl napadený rozsudek
Městského soudu v Praze zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dne 2. 5. 2005 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Podáním ze dne 23. 1. 2006, které došlo Nejvyššímu správnímu soudu dne
26. 1. 2006, vzala stěžovatelka svou kasační stížnost zpět s odůvodněním, že se vdala
za občana České republiky a její tři děti jsou rovněž občany České republiky,
a proto má v úmyslu požádat o trvalý pobyt v České republice. Současně sdělila soudu novou
doručovací adresu.
Vzhledem k tomu, že vyvstaly pochybnosti o tom, zda předmětné zpětvzetí skutečně
podala stěžovatelka (za žalobce označena M. A. B. namísto B., odlišný podpis), Nejvyšší
správní soud přípisem ze dne 6. 2. 2006, č. j. 4 Azs 173/2005 - 89, požádal zástupkyni
stěžovatelky o sdělení, zda stěžovatelka vzala zpět kasační stížnost podanou dne 11. 1. 2005.
Dne 27. 2. 2006 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno vyjádření zástupkyně
stěžovatelky, kterým byly odstraněny uvedené pochybnosti, když zástupkyně stěžovatelky
konstatovala, že stěžovatelka je rozhodnuta vzít zpět kasační stížnost podanou proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2004, č. j. 6 Az 226/2003 - 52. Zástupkyně
stěžovatelky současně uvedla, že dne 17. 2. 2006 v zájmu odstranění pochybností podala
zpětvzetí kasační stížnosti, kde je již jméno stěžovatelky uvedeno správně. Obě zpětvzetí
označila za platná. Podání ze dne 17. 2. 2006 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno
dne 1. 3. 2006.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle ustanovení §108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci
Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti
zastaví.
Projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je zcela jednoznačný a veškeré pochybnosti byly odstraněny. Vzhledem k tomu,
že stěžovatelka svým podáním evidentně zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti
jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo podáno poté, co spis
byl předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší správní soud v souladu
s ustanovením §47 písm. a) a §108 odst. 2 s. ř. s., za použití ustanovení §120 téhož zákona,
řízení zastavil.
Za této procesní situace, kdy stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět v celém
rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud
podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona
tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2006
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu